Ze tmy do světla
Projektory promítacích sálů v Karlových Varech proběhla pořádná dávka filmů. V sobotu 10. července tam skončil 39. ročník mezinárodního festivalu, poroty udělily ceny a unavení diváci se rozjeli domů. Podnětů z viděného jsem si odvezl dost, což je konec konců pro festival dobrá známka.
Hlavní soutěž Porota vedená Al Rubanem se rozhodla dát Křišťálový glóbus autorům Takových dětí, Andree a Antoniovi Frazziovým. Po roce jde cena opět do Itálie, tentokrát za drama o chlapci, který se postupně ocitne na scestí, protože v jeho okolí převáží kriminální vlivy. Film je skutečně věrohodný, natočený s důkladnou znalostí prostředí, jak stojí v konstatování poroty, ale má podle mého názoru i určité vady. V mozaice vlivů, které na mladého Rosaria působí, není vždy dokonale propracovaná motivovanost. Svou roli při rozhodování poroty jistě sehrálo i důležité společenské téma příběhu. Průběžné dobré reference potvrdil cenou pro herečku a režiséra snímek Léon a Olvido (r. Xavier Sanchéz Bermúdez). Hlavní statutární porota nechala stranou jak Jeskynní lidi (Lisa Cholodenková), tak maďarského i českého zástupce. Zvláštní cenu dala s ohledem na složité podmínky natáčení chorvatsko-bosenskému filmu Tady (Zrinko Ogresta). Mezi filmy, které zřejmě vůbec neměly šanci, patřil špatně zahraný a rozvleklý Plášť do deště (Rituparno Ghosh) nebo řemeslně zvládnutí, ale dutí Slavíci v kleci (Christophe Barratier). Tyto filmy usvědčují z omylu Marka Ebena, který na závěrečném večeru entuziasticky prohlašoval, že letošní soutěž neměla slabá místa.
Divácká volba Letošní rok se prodalo 123 749 lístků a 6 665 festivalových pasů. Pro celkový přehled je nutno navíc počítat s 3 148 akreditacemi různého druhu, účastnické jádro tedy tvoří zhruba 10 000 lidí. Divácká cena patří německo-mongolskému Příběhu o uplakaném velbloudovi (Byambasuren Davaaová a Luigi Falorni) ze sekce Jiný pohled. Výsledek je špatnou známkou pro soutěž, ale dal se čekat. V první desítce se neobjevil ani jeden titul z oficiálního soutěžního výběru. V průběžných výsledcích jsem zahlédl Slavíky v kleci, ale nakonec ani tento doják v první desítce neboduje.
Dva vrcholy Z řady mých vlastních zásahů vybírám taky mimo soutěž. Santiagovy dny (Josué Méndez) jsou studií mladého veterána, který se vrací do rodné Limy a pokouší se po šesti letech bojů zapadnout zpátky do civilní společnosti. Režisérovi poskytl předlohu k postavě Santiaga skutečný veterán, a nejen proto jde o portrét plastický a nejednoduchý. Nedochází k žádným zjednodušením typu "zabíjel ve válce a už se nemůže ubránit zabíjení ani mimo ni". Santiago projevuje snahu zapadnout mezi své známé i do rodiny, přináší si z vojny i řadu na první pohled pozitivních zvyklostí. Kritický osten díla se snadno obrací i proti zaběhnuté, "normální" městské společnosti. Santiagův otec znásilňuje svou dceru, bratrova rodina je stále na pokraji rozpadu, spolužačky z univerzity se chtějí v životě a ve vztazích jen bavit. Jak do této společnosti zapadnout?
Jeden silný zážitek přišel předposlední večer festivalu. Afghánský režisér Atiq Rahmini osobně uvedl svoji prvotinu Země a popel, meditaci nad osudem vlastní země, kde války poznamenaly každého. Země a popel je obrazově vytříbený film, využívající v přijatelné míře jak majestátnosti nehostinných afghánských velehor, tak obrazů bídy. Na křižovatce se setkává několik lidských osudů, ústředním tématem je poměr přeživších k mrtvým, city mezi živými, kteří si navzájem musí sdělovat smutné zprávy o ztrátách ve svých vesnicích. Herci jsou těžko k rozeznání od neherců a výraz obličejů je minimální, protože všechny prožitky jsou ve vráskách. Krajina se vynořuje sama ze sebe v nekončících zákrutech prašné a kamenité pouště. Uvedení filmu poukazuje na nejistě vymezenou pozici sekce Jiný pohled. Nevidím důvod filmy jako Země a popel nezařazovat do Horizontů, snad jde o obavu, že by vznikla jedna neúměrně velká sekce. Snaha podívat se na věci jinak, jiným pohledem by měla být vlastností všech filmů, toto kritérium je pro samostatný festivalový oddíl neudržitelné.
"Trojice" Pokud člověk důsledně nesleduje jednu ze sekcí, aby si udělal detailní přehled o konkrétní oblasti, vznikají spíš vztahy napříč všemi možnými filmovými přihrádkami, často náhodné. Podle osobních preferencí se rok tvoří jakési trojlístky/ čtyřlístky titulů. Tři filmy letos potvrzují, že íránský film "se stále ještě vlní", zčásti bohužel i kvůli situaci v oblasti, která přináší aktuální témata. Tři maďarské filmy ukazují, že někteří tamější režiséři by nenašli v českém prostředí obdobu a že zpracovávají modernější podněty světové kinematografie než většina našich tvůrců. Třikrát (nebo spíš vícekrát) se filmaři s různým úspěchem věnují klasickým dramatům zamilovaných, kterým okolí nepřeje.
Organizace Úroveň projekcí byla solidní, k jedinému velkému výpadku titulků došlo, pokud vím, na projekci americké Sylvie. Krizovou situaci se čtvrtečním přívalovým deštěm se pořadatelům podařilo včas zažehnat a žádný zásadní problém nenastal. Některé dlouhodobé problémy festivalu ale trvají. Například v neklimatizovaném kině Čas je udržení pozornosti v přeplněném hledišti docela sportovní výkon. V promítacím sále Richmondu je zase problém vidět na titulky, protože sál je bez elevace a plátno není příliš vysoko. Diváci jsou nuceni přemlouvat své vysoké kolegy, aby si proboha sedli na kraj řady, jinak že oni jsou v háji. Celkem ale tyto vady nevydají na žádný pořádný argument proti účasti na příštím, jubilejním 40. ročníku Mezinárodního Filmového Festivalu Karlovy Vary.
CENY: VELKÁ CENA - KŘIŠŤÁLOVÝ GLÓBUS Certi bambini (Takové děti), Itálie, 2004 režie: Andrea Frazzi, Antonio Frazzi ZVLÁŠTNÍ CENA POROTY Tu (Tady), Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, 2003 režie: Zrinko OgrestaCENA ZA REŽII Xavier Bermúdez za film León y Olvido (León a Olvido), Španělsko, 2004
CENA ZA NEJLEPŠÍ ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON Karen-Lise Mynster za roli ve filmu Lad de sma born (Nechte maličkých...), Dánsko, 2004 režie: Paprika Steen a Marta Larralde za roli ve filmu León y Olvido (León a Olvido), Španělsko, 2004 režie: Xavier Bermúdez CENA ZA NEJLEPŠÍ MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON Max Riemelt za roli ve filmu Napola (Napola), Německo, 2004 režie: Dennis Gansel
CENA ZA NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM Svaďba tišiny (Svatba v tichu), Rusko, 2003 režie: Pavel Medveděv ZVLÁŠTNÍ UZNÁNÍ POROTY Untertage (Dny v podzemí), Nizozemsko, 2003 režie: Jiska Rickels ZVLÁŠTNÍ UZNÁNÍ POROTY Ničeho nelituji, Česká republika, 2003 režie: Theodora Remundová
NESTATUTÁRNÍ CENY CENA POROTY PHILIP MORRIS PRO FILM ZE SEKCE NA VÝCHOD OD ZÁPADU Svjedoci (Svědkové), Chorvatsko, 2003 režie: Vinko Brešan
CENA MEZINÁRODNÍ FILMOVÉ KRITIKY (FIPRESCI) Moj svodnyj brat Frankenštejn (Můj nevlastní bratr Frankenstein), Rusko 2004 režie: Valerij Todorovskij CENA DONA QUIJOTA (federace filmových klubů FICC) Kenar-e Roodkhaneh (Na břehu), Írán, 2004 režie: Ali-Reza Amini ZVLÁŠTNÍ UZNÁNÍ Lad de sma born (Nechte maličkých...), Dánsko, 2004 režie: Paprika Steen
CENA EKUMENICKÉ POROTY Cavedweller (Jeskynní lidé), USA, 2003 režie: Lisa Cholodenko CENA ČT - NEZÁVISLÁ KAMERA (PRO NOVÝ FILM ZE SEKCE FORUM NEZÁVISLÝCH) Pampeliška, (Dandelion), USA, 2003 režie: Mark Milgard
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
