Rentgen o začátku 2. světové války

3. září 2009

Další vydání publicistického pořadu Rentgen přineslo opět pravidelný seriál o porevoluční historii naší země, tentokrát jsem se přesunuli do roku 1994. Připomněli jsme si také začátek 2. světové války a zaměřili jsme se na to, proč někteří lidé mají šikovnější levou ruku. Navíc jsme se aktuálně věnovali současné ústavní krizi.

Úterní rozhodnutí Ústavního soudu možná znemožnilo říjnové předčasné volby. Pro politické strany, které investovaly miliony do předvolební kampaně je to jistě alarmující zpráva, a proto už se rozhodnutí dostala celá řada přízvisek: protiústavní, šílené, nedemokratické... Jednoznačné stanovisko ovšem nemají ani ústavní právníci. Podle jedněch překročil Ústavní soud své kompetence, podle druhých na své rozhodnutí právo měl. Proto jsem aktuálně zařadili rozhovor Radia Česko s Janem Filipem - vedoucím Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty MU v Brně. Otázky kladl Tomáš Pavlíček.

00910255.jpeg

V pravidelném cyklu Rentgenu věnovaném naší polistopadové historii se dostáváme do roku 1994. Byl to rok, kdy vznikl Evropský hospodářský prostor, ve Rwandě proběhly masakry Tutsiů a poněkud blíž k našim hranicím vypukla první rusko-čečenská válka. Rok, kdy se zastřelil Kurt Cobain, kdy zemřel filozof Karl Raimund Popper nebo dramatik Eugene Ionesco. Z významných tuzemských osobností nás opustili například závodnice Eliška Junková, spisovatel Ladislav Fuks, herci Petr Čepek a Rudolf Hrušínský nebo písničkář Karel Kryl. Co se týká společensko-politického dění, rok 1994 nebyl nijak zvlášť turbulentní. Jedna událost přesto svým významem zasáhla prakticky celou společnost a na dlouhé roky na ní zanechala významnou stopu. 4. února 1994 totiž začala vysílat první soukromá celoplošná televize Nova. Nad tímto tématem se spolu s mediálními experty zamýšlel redaktor Robert Candra.

1. září tomu bylo přesně 70. let, kdy armády nacistického Německa vpadly na území tehdejšího Polska a začal tak nejstrašlivější konflikt v dosavadní světové historii. Do 2. světové války se zapojily desítky států z celé planety a zahynulo v ní přes 60 milionů lidí, z toho desetina byla židovského původu. Na dění kolem 1. září 1939 se podíval podrobněji Pavel Cyprich.

Datum 13. srpna jste možná v kalendáři jen tak minuli, protože se zdá, že není dnem ničím významné. Moc se totiž neví, že 13. srpen je mezinárodním dnem leváků. Stejně tak se neví, jak levorukost vůbec vzniká, jestli se dá a má léčit a s čím se leváci v běžném životě porůznu potýkají. O tom všem byla reportáž Michaely Jendekové.

autor: opí
Spustit audio