Rentgen o zahraničním vysílání ČRo
Radio PrahaFoto: Press kit
Druhé listopadové vydání publicistického pořadu Rentgen se tentokrát věnovalo situaci Českého rozhlasu 7, Radia Praha. Tato stanice, která už více než 70 let vysílá do zahraničí, totiž možná přijde o část peněz od Ministerstva zahraničních věcí. Nechyběl ani seriál o polistopadové historii naší země a představili jsme jednu zajímavou odbornou publikaci.
Rok 2004 má většina z nás spojený především se vstupem České republiky do Evropské unie. Ve stínu tohoto veskrze historického okamžiku ovšem žijí další podstatné věci jako např. zrušení všeobecné branné povinnosti, tragikomické vládnutí Stanislava Grosse anebo třeba mistrovství světa v ledním hokeji, které samostatná ČR pořádala prvně. Na to všechno a mnohem více jsme se zaměřili s Pavlem Cyprichem v další z řady reportáží mapující polistopadové roky.
Jednou z povinností, které Českému rozhlasu ukládá zákon, je zajistit vysílání do zahraničí. To už víc než 70 let dělá Radio Praha. Tato stanice není financována z koncesionářských poplatků, ale ministerstvem zahraničí - a nyní pociťuje důsledky finanční krize, české ministerstvo hodlá Radiu Praha v rámci úsporných opatření snížit rozpočet. O situaci této naší sesterské stanice se proto zajímal redaktor Robert Candra.
Už desetiletí historikové diskutují o tom, proč tak velká část německého obyvatelstva podporovala Adolfa Hitlera a dopustila tak vpodstatě nástup diktatury, která připravila o život miliony lidí. Tato otázka zůstává jedním z hlavních problémů moderních dějin. Nedávno se na pultech objevila publikace historika Matěje Spurného, která by pohled na německou předválečnou společnost mohla trošku osvětlit. Zabývá se totiž německou publicistikou z let 1930 - 33, která proti nacistickému nebezpečí varovala. Kdo byli tito lidé a měla jejich varovná volání vůbec šanci na úspěch? To se dozvíte od Veroniky Dospělové.
