Martin Evžen Kyšperský: Deset let na turné
„Je dobré mít nějakou rovnováhu. My máme hodně písniček, které jsou jemné. Protože máme rádi pestrost, dali jsme na desku vedle těch jemných i skladby jako Syn nebo Opičí král, což je v podstatě hard rock, trošičku punk,“ říká na úvod ke skladbě, která z novinky Květů na Radiu Wave kolovala jako první, zpěvák kapely Martin Evžen Kyšperský.
„Takhle nás ji bavilo nejvíc hrát. Je to zvláštní, taková písnička, která má citové zabarvení v textu. Zpívá se tam o dítěti, se kterým člověk mluví jako s duchem, ještě dřív než přijde na svět. Když se udělá kontrast a je k tomu tvrdá hudba, pro nás je to zajímavé.“ Od předchozí desky brněnských Květů, alba Bílé včely, utekly tři roky a letošní červen přivítal novou nahrávku. Miláček slunce se stal Deskou týdne na Radiu Wave.
Martin v rozhovoru pro On Air Radia Wave na Vltavě poodhalil i něco málo ze zákulisí natáčení a o dlouhodobé práci s Ondřejem Ježkem, který se opět podílel na výsledném zvuku jejich nového alba. „Má v sobě hravost, zároveň je velmi pečlivý. I když se tváří, že má všechno na háku, dost mu záleží na detailech,“ odpovídá na otázku, proč si před lety zvolili právě spolupráci s Ježkem. „Vidíme se pořád, mám pocit, že už je z nás docela vyčerpaný,“ dodává.
Květy si po letech koncertování letos před festivalovou sezonou několikrát vyzkoušeli i osekaný model ve složení Kyšperského kytara, zpěv a bubeník Aleš Pilgr: „Deset let jsme v podstatě na turné po maličkých klubech i po těch větších. Jeden z důvodů je i to, že hraní ve dvou přináší jiné možnosti, není to jenom omezení. Naopak, když hraje rytmické věci, já mám svobodu z hlediska harmonie i toho, kam se mi zatoulá písnička.“
Víc o odvážných coverech, reakcích na zpěvník Květů i nevrlém školníkovi brněnského gymnázia, před nímž natáčeli videoklip, si poslechněte v rozhovoru.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
