Divadlo Sklep vzniklo samovolně a omylem, jako všechno v mém životě, říká David Vávra

Je divadlo Sklep stále v „předsmrtné fázi“, jak sám Vávra s nadsázkou uvedl v jednom ze starších rozhovorů? „Tak člověk občas kecá, to nesmíte brát vážně. To zrovna jsem měl takovou předsmrtnou náladu,“ glosoval David Vávra.

V bezelstně přímém duchu padaly i odpovědi na otázky, jaká myšlenka stála u zrodu divadla a lze-li takovou ideu zformulovat i dnes. „Nám divadlo krylo hlavně večírky a po jednom obzvlášť vydařeném nás babička s maminkou z toho sklepa vyhodily, tak jsme šli na Dobešku. (…) Ale vzdor se u nás objevil až posléze a nebyla to věc vědomá. Vždycky vznikne nějaký divadlo anebo nějaký hnutí a dává si nějaký cíle a nějaký manifesty. Tady nikdy žádnej manifest, žádnej cíl nebyl. Tady jsme se chtěli jenom uvolnit, vlastně si zpříjemnit chvíle, především sobě a pak třeba i jiným, když, třeba, je to osloví. A postupně to přerostlo v hnutí. Ale ta svoboda, ta byla taky nevědomá. Ta spočívala v tom, že může na jeviště přijít kdokoli, aniž by k tomu měl předpoklady, a v době nesvobody lidi potom sdílej tuhle svobodu.“

Čtěte také

David Vávra prozradil nejen to, na které herecké „štace“ jezdí se Sklepem nejraději, ale taky, kam až by to chtěli Sklepáci dotáhnout a kdo jsou jejich vzory. Chcete-li vědět, zda Sklepáci přibírají nové členy a co musíte udělat, abyste se jím mohli stát, nebo jestli si už po letech občas nechtějí dát od sebe pauzu, laďte rozhovor s architektem, hercem, sportovcem a spisovatelem Davidem Vávrou.