Perfume Genius: Jsem rozkročen mezi temnou minulostí a světlou budoucností

16. srpen 2017

Pět let trvalo, než se projekt Perfume Genius znovu odhodlal naplánovat si turné napříč Evropou. Než niterný rukopis Mikea Hadrease naplní v úterý 15. srpna prostory pražského MeetFactory, probrali jsme s předákem nečekanou podporu od zpěváka R.E.M. Micheala Stipea a snahu vystoupit na nové desce No Shape z komfortní zóny popového minimalismu. Řeč došla i na téma překonání strachu spolupracovat s jinými muzikanty anebo na přiznání se k prožívání pozitivnější současnosti.

Jsi Američan ze západního pobřeží, přesto jsi natočil své první dvě desky ve Velké Británii. Proč?
To bylo způsobené tím, že jsem tehdy spolupracoval s Angličany – Drew Morganem a Ali Chantem. Oba jsou z Bristolu. Vrátil jsem se tam na čas i při nahrávání nového alba. Cítím se tam doma. Pokud bych se měl stěhovat do Anglie, pravděpodobně bych zamířil do Bristolu.

Co se tedy stalo, že jsi drtivou část nové desky No Shape natočil v L.A.?
Tím, jak jsem psal materiál pro album, jsem chtěl vystoupit z komfortní zóny. Snažil jsem se v novém prostředí vyzkoušet nové nápady. A to jak po aranžerské stránce, tak po stránce instrumentace. Chtěl jsem do písní mnohem více zapracovat kytaru, a tak jsem se obrátil na Blakea Millse, který je nejen dobrý producent, ale také výborný kytarista. A vzhledem k tomu, že žije v Los Angeles, pobýval jsem tam většinu času.

Perfume Genius vystoupí 15. srpna v pražské MeetFactory.

V loňském roce si od tebe oděvní značka Prada objednala písničku. Ty jsi nakonec nabídl Elvisův cover Can’t Help Falling in Love. Co pro tebe tato spolupráce znamenala?
Požádali mě o track s tím, že prý hraju „temnou a sexy“ muziku a oni přesně takový track chtějí. Já to bral jako velký kompliment, a tak jsem do toho šel. Kolikrát se muzikantovi naskytne taková příležitost, že?

„YouTube se narodil v 21. století, chovejte se podle toho,“ zastal se Perfume Genius v roce 2012 Michael Stipe, když se portál rozhodl cenzurovat tvé video k singlu Hood. To byla zřejmě nečekaná podpora, že?
Dřív jsem R.E.M. hodně poslouchal a byl jejich fanoušek. Takže zjištění, že můj idol ví o mém projektu a aktivně se o něj zajímá, mě vysloveně dojalo. Navíc vyvolaná kontroverze nakonec přitáhla ke klipu, a tudíž i mému projektu, výrazně více fanoušků, než kdyby k žádnému zákazu nedošlo. Dobrá propagace, ovšem z hloupých důvodů. Podle mne v tomhle videu není nic kontroverzního. Neříkám, že jsem nějaká podobná videa také nenatočil, ale tohle zrovna není ten případ.

Hudba na tvojí poslední desce No Shape je oproti minulosti hodně pompézní. Byl to účel, aby zněla právě takhle?
Svým způsobem ano. Chtěl jsem, aby byla více suverénní, jdoucí proti předpokladu, jak bude asi znít. Chtěl jsem do písniček více nástrojů, více vokálů, více všeho. (smích) Šlo mi o to, se alespoň pokusit vymanit ze škatulky popového minimalismu. Pokud by to bylo špatné, byl jsem připravený se s pokorou vrátit nazpátek. Nakonec jsem ale byl překvapený z toho, jak dobře se písničky v novém hávu jevily.

Smyčce a občas až teatrální vokály na desce se trochu blíží kýči. Co pro tebe vůbec kýč znamená, vnímáš nějak tyhle hranice, nebo je ti to jedno?
Já věřím, že hudba Perfume Genius není kýčovitá. Přesto tu a tam mrká spiklenecky na posluchače, aby nebrali všechno zase tak smrtelně vážně. Tohle je problémem většiny lidí, kteří se zabývají zásadními tématy, jež bývají temné a vážné. Všechno světlejší v jejich očích koketuje s kýčem. I z toho důvodu je moje nová deska takovým chytákem. Tváří se jako odlehčené poselství, ovšem uvnitř skýtá pěkně těžká témata.

Nemáš pocit, že tvoje předchozí desky byly díky skromnějším aranžím uvěřitelnější a opravdovější? Kam plánuješ se svým zvukem pokračovat dál?
Netuším. Nahrát takhle pompézní desku byla rebelie proti vlastní minulosti. Možná se na další desce vrátím právě k ní. Tu a tam dokonce koketuju s myšlenkou natočit country album. Dobré country album!

Country? To by byla opravdová rebelie.
Představit si mé názory obalené muzikou, která je asi nejvíce konzervativní baštou nejen ve Spojených státech. Na druhou stranu musím prozradit, že country mám rád. Je hromada muziky v tomto žánru, která mně přijde smysluplná.

Před pár dny jsem vedl rozhovor s Beth Hart, která mi prozradila, že natočila své poslední album pozitivní, protože ho zcela vědomě takové chtěla mít. I tvá letošní deska zní projasněně. Byl to, stejně jako u Beth, záměr, nebo album z tebe vypadlo takto zcela přirozeně?
Asi se jedná o kombinaci obou variant. Já jsem melancholik, takže skládat muziku v tomto duchu je pro mne jednoduché. Naopak vypotit ze sebe rozjásanou písničku je pro mě věru těžký úkol. Takže to pro mne byla výzva. A to přesto, že se v posledních letech cítím více v pohodě. I z toho důvodu se chci už odstřihnout od minulosti, kterou jsem reflektoval na minulých deskách. Teď chci psát o tom, co prožívám v současnosti nebo co se mi honí hlavou v souvislosti s budoucností. Pokud bych teď psal o současnosti, lhal bych si do kapsy, kdybych byl čistě temný. Jsem rozkročen mezi temnou minulostí a světlou budoucnosti.

Perfume Genius

Tvoje hudba je hodně osobní, přesto jsi ve skladbě Sides poprvé spolupracoval s vokalistkou, konkrétně s Weyes Blood. Jaká to byla zkušenost?
Nathalie je nejen skvělou zpěvačkou, ale i skladatelkou. Já jsem napsal text pro první polovinu skladby, ona si vzala na starost tu druhou. Snad to nebyla jediná naše spolupráce. Jsem z ní totiž nadšený. Já už zpíval dříve v písničkách jiných interpretů, to ale byla kooperace ve smyslu, že jsem dostal text, který jsem pouze odzpíval. Nic kreativního. Víš, já se dříve bál zvát si hosty do studia, aby písničky nakonec neztratily můj rukopis. Tato spolupráce, plus kooperace s producentem Blakem Millsem, mně naopak ukázala, že nápady jiných mohou posunout mé písničky ještě na vyšší úroveň.

Tvůj partner Alan s tebou jezdí na turné a doprovází tě na piano. Jak se váš osobní vztah promítá do toho hudebního? Pomáhá ti k psaní upřímnějších písní?
S Alanem jsme spolu dvacet čtyři hodin denně. A to, i když se věnujeme kapele nebo ne. Je tak důležitou součástí mého života, že jasně probleskuje hned v několika skladbách. I když není na promo fotkách nebo videích, je zcela nedílnou součástí toho, to jsou Perfume Genius zač. Když jsem mu teď věnoval skladbu, lidé se na něj ptají a můžu konečně říct, jak zásadní roli v mém životě hraje. Mám z toho radost.

Když jsi napsal píseň Alan, byla pro tvého partnera plánovaná jako překvapení?
Tím, že jsme neustále spolu, není možné ho něčím takovým překvapit. (smích) Přesto, když jsem Alanovi písničku poprvé hrál, měl jsem radost, že se mu líbila. Je to zřejmě má nejoblíbenější písnička z nové desky.

Kapela, to nejsou jen písničky, ale také vizuály, videa, obaly nebo kostýmy na pódiu. Když píšeš písničku, máš už představu o tom, jak bude vypadat ve vizuální podobě?
Někdy. Někdy je s písničkou spjatá nějaká nálada spíše než konkrétní představa. Neumím dělat moc věcí najednou. Když skládám, jsem do této práce ponořen až po uši, pak se se stejným zápalem věnuji nahrávání. Nakonec si sednu a přemýšlím se stejným zápalem i o obrazové stránce toho, co jsem stvořil. Stejně jako se snažím najít spojnice mezi písničkami, tak i vizuály se snažím mezi sebou provázat. Tak aby měly jednotný styl od obalu až po koncertní kostýmy.

Portál Pitchfork tě vloni zařadil do seznamu Top 30 umělců, které je třeba sledovat na sociální sítích. Považuješ komunikaci s fanoušky na sociálních sítích za důležitou?
Netuším. Já jsem ve svých písničkách dost vážný, tak se to snažím na sociálních sítích vyvážit. Především na Twitteru mám spíš takové bláznivé posty. Tuto platformu mám rád mnohem více než Instagram.

autor: Pavel Zelinka
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka