V Česku se extremistou stanete násilím i pomáháním

10. únor 2016

Útok na Autonomní sociální centrum Klinika v Praze, napadení přenosového vozu Českého rozhlasu, jméno prezidenta republiky ve zprávě o extremismu, vzestup islamofobní agrese. To jsou události, které jsou v poslední době spojovány s extremismem u nás. Jak se v demokratické zemi vymezuje, co je pro ni extrémní? A proč poslední čtvrtletní zpráva o extremismu Odboru bezpečností politiky Ministerstva vnitra spojuje s levicovými extremisty i osoby, které pomáhají uprchlíkům nebo pořádají benefiční koncerty? O tom diskutovali politologové Ondřej Slačálek a Miloslav Mareš.

„Samotná pomoc uprchlíkům extremistická není. Ale pokud se lidé vyhrazují proti soudobému demokratickému právnímu řádu v pojetí našich orgánů, tak uvedeni v takových zprávách být mohou. Ne vše, co extremista dělá, musí být nějakým způsobem závadné. On se tím snaží vyprofilovat na veřejnosti. Ale lze se proti tomu i bránit, třeba soudně. Nebezpečí extremismu je dvojí, první je bezprostřední nebezpečnost kriminálního typu: dojde k vyhrocení násilí, terorismu a podobně. Druhý typ je ovládnutí společnosti extremismem a nastolení nedemokratického režimu. Řada totalitních či autoritativních režimů se dostala k moci prostřednictvím hnutí, která třeba nebyla tolik násilná, ale byla schopna ovládnout společnost,“ tvrdí politolog Miloslav Mareš.

Politolog Ondřej Slačálek k tomu dodává: „Představa v pojmu extremismus zakotvená je, že hrozby liberální demokracii přichází z okraje, a proto je třeba ten okraj sledovat, jako zvířátka v zoo.“

„Bohužel se ukazuje, že ty největší hrozby možná přichází zevnitř. Autoři zpráv o extremismu mají problém současné islamofobní hnutí zařadit. Správně tuší, že to nejsou tradiční neonacisté. Ještě absurdnější by bylo přiřazovat je vedle těch, kteří pořádají demonstrace proti rasismu nebo organizují sbírky na podporu uprchlíků. Proto vytváří speciální islamofobní kolonku. V tomto hnutí je ohromná míra agrese a nenávisti, ale zdůvodnění a klíčoví aktéři nejsou žádné okrajové postavy z extrému. Je to dobře etablovaná součást establishmentu,“ domnívá se Slačálek.

03567120.jpeg

Poslechněte si celý rozhovor taky o tom, jestli jsou zápalné lahve a pomoc uprchlíkům podle českého státu dvě stejné věci.

autor: Petr Bouška
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.