Směr Edllywood: Seznamte se s mladým budějovickým producentem Edllym

Na Scéně s Mary C jste měli možnost slyšet například o lišovských Dezrechts, DJi Ramelovi, DJi Světadílovi nebo o producentovi Nineteezovi z Vimperku. Edllyho nemohu řadit mezi hiphopové producenty, spíše mezi ty se zájmem o tzv. bass music. Jeho zvuk vám možná připomene kalifornské producenty organických beatů ovlivněné trapem nebo emotivní R’n’Bass, i když k tomu Edlly pravděpodobně došel úplně odjinud. Na jeho SoundCloudu si můžete zatím pustit pouze jednu věc, ale má jich daleko víc, tak se dostavte do Kredance už tuto středu, Edlly vás rád seznámí i se svým set-upem.

Jaké byly tvé první zážitky s hudbou?
Když vynechám nějaké hraní na zobcovou flétnu v rámci hudební školy a později elektronické klávesy, kdy jsme s učitelem hráli Ezopa a brabence a Suchého se Šlitrem, nějak mě netěšilo hrát. Zlom přisel v roce 2007, kdy jsem uslyšel Boards of Canada. To je vlastně důvod, proč jsem se rozhodl dělat elektronickou muziku. Tenkrát jsem byl fascinovaný tím, že to tak zní, že je to tak syrové, tak tvrdé a ještě v kombinaci s klipy, to je ten důvod, proč jsem se rozhodl dělat, co dělám, i když to není hudebně srovnatelné.

Co první vlastní tvorba?
Když nám bylo s kamarádem sedmnáct, zkoušeli jsme kytarové věci, líbezné tóny. Prvně jsme hráli na maturitním večírku, to byl můj první pocit, že na tom něco je, prezentovat to lidem živě, že je to něco víc než jen stát tam a připadat si důležitě.

Co znamená jméno Edlly, jak vzniklo?
Vzniklo to relativně jednoduchým způsobem. Když jsem se učil v Abletonu, tak jsem narazil na hudebníka jménem Eskmo a líbilo se mi, jak to zní, na to „E“. Tak jsem si vzal papír, napsal E a zkoušel kombinace písmen. Edlly je výsledek a dá se to i skloňovat a je to značka hudby, kterou teď dělám.

Jaké používáš vybavení a nástroje?
Kompletní zvuky jsou z Abletonu, tu a tam něco nasampluju a zmoduluju, ale většina je z plného balíku Abletonu. A k tomu, abych to mohl skládat a hrát a bylo to pro mě příjemné a přínosné, používám Akai Push a Lunchpad od Novation, což jsou šikovní pomocníci. Push je sám o sobě fenomén.

Pracuješ na desce?
Nad samotnou přípravou desky jsem ještě nepřemýšlel, protože můj sen je producentská věc. 15–20 věcí se dvěma zpěváky a zpěvačkami. Pro představu třeba něco, co udělal SBTRKT. Ale zatím nemám prostředky a nemám z těch svých věcí ještě pocit, že by si to zasloužilo desku. Teď mě zajímá víc například pořádání workshopů.

Jak je to u tebe s pojmenováváním tracků?
Většinou to pojmenovávám až v momentě, když to dávám na SoundCloud. Ukládám si to pod čísly. Pojmenovávat slovy to neumím a nebaví mě to. Ten pocit je v tom zvuku. Pod čísly je to pro mě zatím přehlednější.

Máš na budějovické scéně nějaké spřízněné lidi, nebo se cítíš spíše osamocen v tom, co děláš?
Na budějovické scéně se pohybuju aktivně rok. Největší prostor jsem dostal v Kredanci, Markéta a Tomáš se se mnou bavili příjemně. Teď už tam mám pravidelná vystoupení a sami mi píšou. Taky bych zmínil Hanzala, který tu pořádá drum’n’bassové akce, i když to není můj žánr, tak mě přijal a dává mi prostor. V rámci Budějc by měli lidi slyšet Veit B, kteří pořádají a streamují akce Number House, je to radost slyšet a vidět to, že to lidi baví a že se tu něco děje, že to není nějaké usmolené město, že jsou tu prostě šikovní lidi.