Ženy scény: MDŽ na elektronické hudební scéně

7. březen 2016

Nejen na elektronické hudební scéně stále působí podstatně méně žen než mužů. Není to ale pohlaví, které nás nějakým záhadným způsobem předurčuje jen k některým zálibám a rolím, jsou to stereotypy, na základě kterých lidé vychovávají a učí děti. Ty ovlivňují naše vidění světa, tedy i vnímání sebe sama a svých možností.

Chlapci jsou od narození vedeni spíše k technickým dovednostem, musí to být budoucí hrdinové, kteří všechno zvládnou sami. Dívky jsou naopak tradičně vedeny k starostlivosti a jemnosti, a navíc většina dívčích hrdinek jsou bezmocné krasavice čekající na muže zachránce. Není se tedy čemu divit, když si mnoho žen netroufá vzít, nejen technické, věci do vlastních rukou. I z praxe na hudební scéně vyplývá, že klíčové je pro ženy posílení sebevědomí, dostatek ženských vzorů na pozicích producentek, DJek nebo zvukových inženýrek a také možnost učit se v jakési „bezpečné zóně“, kde se pro ženy otevírá širší spektrum možností a kde se nesetkají se stereotypními narážkami na své schopnosti a potenciál.

Vzdělávání žen v oblasti elektronické hudby je v současné době aktivitou, která vychází od „feministicky uvědomělých“ žen a nejrůznějších ženských hudebních spolků. Do budoucna bude doufám naprosto běžné, že se v učebnách, studiích i na pódiích festivalů bude potkávat podobné množství žen i mužů v roli samostatných producentů a ženy nebudou nuceny čekat na povolení ke vstupu, potvrzení nebo záchranu ze strany producentů a manažerů, kterými jsou dnes stále z nepoměrně velké části muži. Předtím je ale třeba překonat některé stereotypní představy a o tématu nejen diskutovat.

Mezi spolky a projekty, které se snaží posílit ženy na hudební scéně, patří například female:pressure rakouské hudebnice Electric Indigo, Female Frequency kanadské hudebnice Dani Mari, Women’s Audio Mission, Discwoman, Her Beats nebo Powrplnt a Intheloop. S přibývajícím zájmem o toto téma se odkrývají a vznikají i další ženské producentské a djské kolektivy a přibývá žen na line-upech, v rádiích i mezi instruktory kurzů elektronické produkce. Příští týden se například v londýnském Radar Radio uskuteční workshop organizovaný producentkou E.M.M.A., další instruktorkou bude Ikonika. Dlouhodobě se výukou v oblasti elektronické hudby zabývá Erin Barra, která vede kurzy na prestižní Berklee College a založila iniciativu Beats by Girlz seznamující dívky se základy práce s elektronickými hudebními nástroji, softwary a dalšími nahrávacími technologiemi. Barra se snaží představovat celý proces hudební tvorby a práci s technologiemi jako zábavu bez stresu a nutnosti znát vše teoreticky.

02928159_0.jpeg

Vzděláváním se zabývá také producentka Laura Escudé, která spolupracovala například i s Kanyem Westem a je podílnicí ve firmě Electronic Creatives, která poskytuje konzultace v oblasti hudebních technologií. I u výrobců elektronických nástrojů a softwarů je znát posun. Firmy Ableton nebo Native Instruments se snaží prezentovat i producentky a odbornice, ne jen „držáky na nástroje“. Ze záznamu se můžete podívat na lekci Holy Herndon z akce Loop organizované právě firmou Ableton. I u nás už se můžete učit od žen, třeba od Nikol z kolektivu Bastl Instruments, která vás naučí pracovat s modulárními syntezátory.

Producentky se na hudební scéně mohou cítit osamocené, nebo si připadají mezi zkušenějšími mužskými kolegy jako outsiderky, to jim může bránit v navštěvování velké části workshopů i v prosazování se na hudební scéně obecně. Samozřejmě že existuje množství tutoriálů, ale přímý mentoring nebo učení ve skupině je většinou daleko rychlejší a efektivnější. Workshopy vedené ženami pro ženy představují tu „bezpečnou zónu“ a jejich přínos je i v menším tlaku na dodržování určitých pravidel a představ o tvorbě i v ochotě sdílet své znalosti a zkušenosti bez nároku na mistrovský nedotknutelný status.

Je to představa, že pokud se má žena prosadit jako producentka, musí být naprosto výjimečná a dokonalá ve svém oboru, která může mnoho hudebnic stresovat, zatímco na hudební scéně vidíme často uspět naprosto průměrné muže. Když už se ženy dostanou na další úroveň a začnou vystupovat, slýchají nejen od zvukařů stále dokola pochyby o schopnostech ovládat své nástroje, ze strany médií se často dočkají jen nepřiznání podílu na autorství nebo komentování vzhledu namísto tvorby a festivaly je často přehlíží, i třeba jen proto, že dávají přednost těm slavnějším – a to jsou logicky muži. Nad tím, že je celý line-up sestavený z mužů, se prostě málokdo pozastaví. Pak vzniká i ten mylný dojem, že ženy asi ta hudba moc nezajímá.

Pomalu se ale ukazuje, že když budeme chtít autorky a producentky vidět a podporovat, zjistíme, že existují a že jsou minimálně stejně schopné a originální. Na dnešních, už sebevědomějších, teenagerkách se také ukazuje, že ženy zkrátka o technologie a hudbu zájem mají, pokud dostanou možnost. Mohou sledovat jiné cíle a mít jiné představy o jejich dosažení a způsobech tvorby, ale to je přesně to, co potřebujeme.

Co se dá udělat již v rámci klasického hudebního vzdělávání na ZUŠkách a v hodinách hudební výchovy?

Je načase začít prezentovat v rámci dějin hudby více skladatelek a „zvukových vědkyň“. Známe jich docela dost, historie ovšem tradičně oslavovala především muže. Přínos žen byl často umenšován a tradiční představa o roli ženy jim nedovolila věnovat se jakékoliv kariéře. Teď mohou studovat a mít vlastní kariéru, tak proč neukázat, že to jde i na poli hudby a že jsou tu ženy, které nás mohou inspirovat. Například podle české skladatelky Vítězslavy Kaprálové se pojmenovala kanadská nezisková organizace zabývající se zviditelněním přínosu žen v hudbě. Nemělo by se zapomínat na důležitou průkopnickou roli žen v počátcích zvukových experimentů se syntezátory a v oblasti programování, ať jde o Adu Lovelace, Deliu Derbyshire, Daphne Oram, nebo Charlotte Barron.

Nemusíme stereotypně spojovat dívky s melodií a chlapce s rytmem. Chlapci přeci mohou zpívat a nemusí se cítit zženštile, dívky mohou klidně dirigovat nebo hrát na bubny a udávat tak rytmus. Většině lidí by přeci nemělo připadat divné, když slyší zpívat Jamese Blakea anebo vidí za bubny Terry Lyne Carrington.

Máme možnost poukázat na nejrůznější diskriminující stereotypy a sexismus v populární hudbě. Zjištění, že na videoklipy Nicki Minaj se nedívají z větší části muži, ale třináctileté dívky a že čím více se ženy dívají na televizi, tím horší mínění mají o svých příležitostech, jsou sama o sobě dostatečně alarmující. Neustálá objektifikace, zobrazování žen v pozici němých objektů touhy, se podepisuje na představě žen o sobě samých a na představách mužů o svých partnerkách a kolegyních. Pokud se někomu zdá, že v populární hudbě je zastoupení mužů a žen vyrovnané, je to maximálně na úrovni interpretů, mezi producenty a manažery, kteří hudební průmysl řídí, a hudebníky, kteří mají plně pod kontrolou svou tvorbu, je zatím velká převaha mužů.

Tento článek byl napsán u příležitosti Mezinárodního dne žen. Nejen v tento den je dobré si připomenout, že feminismus usiluje o osvobození a posílení žen i mužů, o rovnost příležitostí a očištění od stereotypů. A pro ty, kteří se obávají, co bude s muži, dodávám, že z mnoha výzkumů vyplývá, že s emancipací žen se uvolňuje i společenský tlak na kvality a chování mužů. Feminismus tedy je stále potřeba už kvůli nerovnému platovému ohodnocení a stereotypnímu přemýšlení, které nám může bránit plně rozvíjet i naši osobnost a potenciál.

autor: Mary C
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.