Festivalový průvodce: Pohoda 2009

 [800x600]  

Festival Pohoda 2009
Autor:   Jakub Pittner  

Letos se na Slovensku konal festival Pohoda. To víte určitě všichni. Není to díky vytříbenému line-upu, ani díky výjimečnému doprovodnému programu festivalu, ani díky perfektní organizaci, ani díky rozlehlému, přesto útulnému areálu, ani díky nevídaným službám a servisu. 

FOTOGALERIE

Festival Pohoda 2009

Autor: Jakub Pittner

Fotogalerie obsahuje:
39 obrázků

To je bráno jako standard. Standard, na kterém 13 let organizátoři makali. Veškeré zpravodajské toky v sobotu rozproudila nešťastná událost - bouřka, spadlý stan, zranění, mrtvý člověk, evakuace areálu, Pohoda končí. Událost, která bere všechno. I krásné dva dny předcházející této tragédii.

Čtvrtek 16. července

 [800x600]  

Festival Pohoda 2009 - Bassement Jaxx
Autor:   Jakub Pittner  

Zahajovací den festivalu byl koncipován jako warm up pro nedočkavé. Festival své brány otevřel v půl páté odpoledne, v půl desáté večer stálo pod pódiem víc jak deset tisíc účastníků festivalu. Na pódium vtrhli britští Basement Jaxx a rej světel, kostýmů, masivních basů, elektronických smyček a perfektních vokálů vymrštil ruce návštěvníků nad hlavu. V euforii zůstal dav hodinu a půl. Koncert si užívali i samotní Basement Jaxx. I když měli i slabší chvilky, hlavně ústřední dvojice Simon Ratcliffe a Felix Buxton. Nejpatrnější to bylo v mezihrách koncertu, kdy se vokalisté převlékali a načerpávali síly. Příliš dlouhá, experimentální nebo nepovedená elektronická intermezza nudila. Nepřesvědčivě působila i živá verze novinky Raindrops. Jakmile se na pódium vrátili vynikající vokalisté, stroj naskočil a otáčky byly rázem v červeném pásmu. Nelehkou úlohu - rozjet párty - Basement Jaxx bezpochyby zvládli. Ale před dvěma roky to bylo lepší.

Druhým účinkujícím na hlavním pódiu bylo těleso složené z členů Royal Choral Society a Zboru sv. Cecílie. O půlnoci se letištěm nesla chorálová symfonie Sergeje Rachmaninova: Nešpory. Neuvěřitelný je především respekt publika k takovému druhu hudby, která vyžaduje klid a soustředěný poslech. Duchovní atmosféru dokreslovaly balonky nesoucí svíčku na noční oblohu. Netradiční festivalový zážitek! A člověk měl zas před spaním o čem přemýšlet...

Pátek 17. července

... a netrvalo to ani šest hodin a další překvapení letošní Pohody mě vzbudilo. Tepající rytmus a povzbuzující výkřiky kohosi atakovaly náš stan stejně jako sluneční paprsky. Když jsem vyšel na letištní plochu, nemohl jsem říct: "To se mi snad zdá!" Už jsem byl vzhůru, stojím a koukám na cvičitele aerobiku, jak se se skupinkou nadšenců pokouší rozpohybovat další rozespalé pozorovatele. Na jiném festivalu jsem toto ještě nezažil.

Celé dopoledne jsem specifickým způsobem mapoval areál. Skrýval jsem se u různých stánků, v krytém Tanečnom dome jsem pozoroval účastníky čardáš workshopu, samozřejmě jsem se osvěžoval pod deštníky občerstvení a několikrát jsem využil služby hasičů, kteří zabezpečovali kropením chlazení festivalu. Slunce, vedro, Pohoda

Po obědě jsem si zašel poslechnout kousek diskuse Fedora Gála na téma 20 rokov po..., na tom samém pódiu zahrál "tematický" Vlasta Třešňák. Se svou kapelou odehrál skvělý blues-folk-rockový koncert a horkem znavené publikum určitě vsedě hloubalo nad Třešňákovými trefnými texty.

 [800x600]  

Festival Pohoda 2009 - N.O.H.A.
Autor:   Jakub Pittner  

Chtěl jsem vidět naživo "TY" Razorlight. Řemeslně odehraný koncert s výborným bubeníkem. A dlouho už jsem neviděl frontmana pohybujícího se po pódiu pyšným krokem s rukou v poloze "leklá ryba". Setlist Razorlight obsahoval songy ze všech dosud vydaných alb. Po koncertu jsem si uvědomil, že stát pod pódiem kvůli třem songům z debutu nemělo vlastně smysl.
N.O.H.A. - naposledy jsem je viděl před 2 roky v Rock Café. A velké překvapení. Crossover world music, drum and bassu, čistého zpěvu a rapu funguje! Tímto koktejlem N.O.H.A. omámili natřískanou arénu, která i přes setrvávající horko celá tančila až do konce koncertu. Nejvíc při Tu Café, které si publikum vyžádalo. Po přídavku nechtěli rozpaření fanoušci nechat šťastné N.O.H.A. odejít z pódia.

V Tanečnom dome jsem viděl už zmíněný čardáš, latino dance nebo nácvik choreografie z filmu Pulp Fiction. Díky návštěvám v tomto stanu jsem se odhodlával na sobotní taneční workshop kuduro, které jsme se s naší osádkou chtěli naučit.
Při tónech Modlitby pro Martu jsme odcházeli zajistit si dobré místo na Patti Smith. Publikum si vyžádalo od Marty Kubišové samozřejmě přídavek! Legendu střídá legenda!

 [800x600]  

Festival Pohoda 2009 - Patti Smith
Autor:   Jakub Pittner  

Patti Smith - rock, sehraná kapela, výborná forma i nálada zpěvačky, hitovky, plivance, angažované úvody songů (People Have the Power), kytara, úmyslné trhání strun holýma rukama - tanec, mrazení, dojetí, zážitek, LEGENDA, WOODSTOCK!
Tohle jsme museli spláchnout a samozřejmě tuto událost rozebrat. Utekli nám The Whip, kteří hráli na stagei, kde došlo ke škatulatům v line-upu, i The Ting Tings, ale po Patti jsme potřebovali pauzu.

Stihl jsem závěr ale vystoupení Death Sentence: Panda! Úlet. Noise, punk, klarinet, saxofon, příčná flétna, bicí, samply... To vše pěkně za plechovými dveřmi v nějaké garáži, ze které svým vokálem co chvíli jíká a křičí zpěvačka. I tuto zběsile originální trojici žádá publikum o přídavek. Po DS:P! mě Hadouken!, jinak celkem originální, až tak neohromili. Slyšel jsem Prodigy, což jsou staré páky. Hadouken! jsem chtěl vidět i kvůli tomu, že na RFP mě nechytli. Což jsem přikládal slabému zvuku. Ani na Pohodě - s o mnoho intenzivnějším zvukem - se mnou nepraštili o zem. Ale kotel to zřejmě cítil jinak.

Zklamáním pro mě byli i Pendulum. Pod hlavním pódiem byli snad všichni, kdo v tu chvíli na Pohodě byli. Na Pendulum prostě musíte být. Stejně jsem byl zvědav i já, když jsem od účastníků jejich koncertu v pražském klubu Roxy slyšel samou chválu. Brutální světla a zvuk rozpohybovaly celý dav. Po pár skladbách, které měly stále stejný model, jsem odešel. Tracky vesměs vždy začínaly ostrým kytarovým rifem, poté se přidaly specifické "pendulum" samply a kompozice gradovaly v jateční řež. Pozoruje dění na hlavní stagei z povzdálí jsem mohl být i svědkem toho, jak se mnohatisícový dav postupně přesouvá do jiných lokalit festivalového areálu... Všichni mohou říct, že viděli Pendulum... Samozřejmě početná část na koncertě zůstala až do konce. "Zítra si to vynahradím na LAMB," říkal jsem si.

Já, milovník drum and bassu a taneční hudby celkově, jsem si spravil chuť při setu MSTRKRFT. Tepající spodky s parádními zvuky, dokonalé mixy a výborná světelná show zaručily skvělou taneční párty. Pro mě ten večer poslední. Těšil jsem se na Buraka Som Sistema, ale ti byli přehozeni až na čtvrtou ranní... Nevydržel jsem ani na vítání slunce.

Sobota 18. července

 [800x600]  

Festival Pohoda 2009 - Po bouři
Autor:   Jakub Pittner  

Ráno po aerobiku jsem se udržel v tempu opět v Tanečnom dome při workshopu slovenských lidových tanců (snad kolomijka a krutak). Poté se naše "pohodová jednotka" odebrala v krásném počasí koupat do Váhu. Do víru Pohody jsme chtěli zapadnout v 15.00. Do areálu jsme už nedošli, déšť nás zastihl ve stanovém městečku, ve kterém jsem bránili před vichřicí naše ležení.
Pohoda boj s živlem prohrála - Pohoda skončila.

Sledujte www.pohodafestival.sk.