OFF Festival 2017 představí silné ženy a zbourá taneční hranice

Festival OFF se můžeme pokusit srovnat třeba s trenčínskou Pohodou nebo ostravskými Colours, ani jeden z příměrů ale nesedí dokonale – OFF je menší, útulnější a dramaturgicky o něco odvážnější. Sází sice i na velká jména a nabízí klasický výběr mezi velkými a malými pódii, to zajímavější se ale většinou odehrává právě v malém experimentálním stanu. Ani takzvané zavedené umělce, v případě letošního OFFu spíš umělkyně, ale nemůžeme považovat za pouhý komerční kalkul k přilákání davů. Kanadská písničkářka Feist, bývalá členka významné indierockové kapely Broken Social Scene, se po šesti letech vrátila s původním autorským albem a není úplně přehnané tvrdit, že jde o její nejlepší album vůbec. Nahrávka Pleasure, kterou Feist představí katovickému publiku hned v pátek o půlnoci, jde podle slov její autorky až na samou hranu emocí a rozhodně nepřipomíná nic z pohodového písničkářství, kterým Feist proslula na začátku kariéry.

Jestliže Feist patří k nejvýraznějším písničkářkám současnosti, její anglické kolegyni PJ Harvey můžeme klidně přiřknout titul královny současného indie rocku – a to si tento titul drží už skoro tři dekády. Poslední album jediné hudebnice, které se podařilo dvakrát vyhrát prestižní Mercury Prize, sice loni úplně nezbořilo výroční žebříčky nejlepších desek roku, dá se ale samozřejmě očekávat, že PJ Harvey kromě písní z The Hope Six Demolition Project představí i festivalový průřez celou svojí diskografií. A tady má PJ Harvey určitě z čeho brát. Polly Jean Harvey navíc nepatří k těm, kteří by se smířili s obehráváním starých hitů přesně podle albové šablony, při jejím vystoupení se tedy může stát cokoliv.

Swans, vedení despotickým frontmanem Michaelem Girou, už na OFFu vystoupili v roce 2012, tentokrát ale fanoušky čeká rovnou dvojitá porce. Přestože totiž kapela několikrát oznámila konec koncertní kariéry, pro Katovice nakonec připravila dva koncerty – jednou pod hlavičkou Swans, podruhé jako sólové vystoupení Michaela Giry. Společně s post-hardcorovými legendami Shellac pod vedením Stevea Albiniho a kultovní japonskou experimentálně-metalovou skupinou Boris půjde určitě o jednu z nejhlasitějších performancí na celém festivalu.

Hlasitým blackmetalovým rituálem se uvedou i Wolves in the Throne Room, kapela, kterou jsme mohli před několika lety vidět i v Praze a která se už od vydání svého debutové alba Diadem of 12 Stars pohybuje na špici „jiného“ metalu. Skupina, která kromě metalových riffů a divokého zpěvu vyznává i udržitelnou ekologii a tvrdí, že pokud nevíte, v jaké fázi ze zrovna nachází Měsíc, nemáte právo poslouchat black metal, chystá vydání své nové desky Thrice Woven na podzim. Dá se tedy očekávat, že v Katovicích zazní něco z nového materiálu.

Wolves in the Throne Room|foto: Southern Lord Records

OFF Festival se vždy profiloval podstatně méně elektronicky než spřízněná katovická přehlídka Nowa Muzyka, neznamená to ale, že by dramaturgové nejnovější elektronické trendy nereflektovali vůbec. Údolí tří rybníků se tak alespoň na chvíli stane útočištěm třeba pro kanadskou synth-popovou kometu Jessy Lanzu, jejíž loňskou desku Oh No jsme na Radiu Wave zařadili do desítky nejpovedenějších nahrávek celého roku – a nebyli jsme sami. Podobně dobře byla hodnocená i deska houseového producenta Kornéla Kovácse plná hravosti, vtipu a chytře poskládaných tanečních tracků. Skoro by se zdálo, že je Kovács pro letní festivaly zrozený.

Specifikem dramaturgie OFFu je ale dokonale vyvážený poměr tanečních nebo indierockově přímočarých vystupujících s producenty a producentkami, kteří přistupují k hudbě ambiciózněji. K těm patří třeba pokračovatelka afrofuturistické tradice Camae Ayewa, která pod jménem Moor Mother tematizuje otrokářství a ostrakizaci afroamerické komunity a promlouvá jazykem kombinujícím power elektroniku s mluveným slovem, industriálním hlukem a punkrockovou energií. Její loňské album Fetish Bones označil respektovaný britský magazín The Wire za třetí nejlepší nahrávku roku.

Podobná témata sleduje i vycházející hvězda elektronického hudby The Black Madonna, nejlepší DJka roku 2016 podle serveru Mixmag. Jedna z nejdiskutovanějších selektorek současnosti kombinuje techno, house a disco, její sety jsou ale poučené celou historií taneční hudby a nestaví žádné zbytečné hranice. Naopak je bourá, a to nejenom výběrem hudby – její snahou je zrušit i tradiční hegemonii bílých mužských producentů.

Kromě zmíněné PJ Harvey, Swans nebo třeba Feist je těžké určit, kdo je vlastně na OFFu headliner a v minulosti se často stávalo, že nejpůsobivější set zazněl odpoledne v některém z menších stanů. Není důvod, proč by to nemohla zopakovat třeba oblíbená indierocková písničkářka Frankie Cosmos, skladatel, producent a spolupracovník Radiohead Oliver Coates, experimentální britský folkař Richard Dawson s aktuální deskou Peasant nebo třeba švédská varhanice Anna Von Hausswolff. Dost pravděpodobné ale je, že si největší zážitek odnesete z vystoupení hudebníka nebo hudebnice, kterého jste před festivalem vůbec neznali – přesně takhle totiž OFF funguje.