Létající kytary, modlitby a mantry: Špína se podruhé vrací ke spiritualitě v hardcore scéně 90. let

3. červenec 2017

Kytary lítají zvukem, z beden se line šílený skřípot a členové kapely se válí po zemi. Málokdo by čekal, že takovéto výjevy byly v 90. letech nezřídka vidět na koncertech kapel, které svoje poselství postavily na myšlenkách křesťanství nebo hnutí Hare Krišna. A právě o nich byl už druhý díl Špíny, zaměřený na prolínání spirituality, tvrdé hudby a punkové estetiky v předminulé dekádě. Špetka starozákonního country byla přidána jako bonus pro skalní posluchače.

V roce 1990 dal Ray Cappo z již tehdy kultovní hardcoreové kapely Youth of Today dohromady nový hudební projekt s názvem Shelter. Shromáždil okolo sebe tehdy několik lidí, kterým stejně jako jemu učarovala slova posvátné hinduistické knihy Bhagavadgíta. O pět let později Shelter vydali na major labelu Roadrunner desku Mantra, vyslali klipy do MTV a stali se jednou z vůbec nejznámějších hardcoreových kapel 90. let. Pozitivní myšlení, odmítání zabíjení zvířat a konzumního života byla témata, která v tradičně politicky angažované punkové scéně rezonovala, a hnutí Hare Krišna si tak díky Shelter našlo mezi pankáči mnoho příznivců. S rostoucí popularitou Shelter se etabloval i spirituálně orientovaný subžánr „kirishnacore“. Do něj sama sebe řadila i další významná devadesátková kapela 108, která díky silným osobně laděným textům a kombinaci divokých chaotických riffů s naléhavými klidnějšími pasážemi dokázala oslovit i publikum, které se k hnutí Hare Krišna stavělo kriticky.

Zatímco členové krishnacoreových kapel vycházeli z punkového podhoubí a ke spiritualitě se často dostali až později, křesťanské kapely šly obvykle opačnou cestou. Posluchače si nacházely nejprve díky katalogům křesťanských distribučních sítí a až postupem času se jim dařilo prokousat se mimo tyto kruhy. Nicméně některé z nich se ven prokousaly velmi úspěšně. Takovým příkladem jsou třeba dodnes aktivní Zao, kteří se ke křesťanské víře vždy otevřeně hlásili, vydávali na křesťanském labelu Tooth and Nail, ale zároveň se se nebáli střílet do vlastních řad. Známá byla jejich kritika právě labelu Tooth and Nail, respektive jeho šéfa, kterého označili za manipulátora a násilníka, jemuž jde jen o peníze, a ne o ideály. Podobně s ironickým nadhledem glosovali problémy své scény i styloví chameleoni Blenderhead nebo temnější experimentátoři Training For Utopia. Pro No Innocent Victim, vydávající své neznámější desky na Victory Records, bylo zase spíše největším tématem vyhranění se v rámci sekulární HC scény. Velkou popularitu si v polovině 90. let získali například ještě Strongarm se svým melodickým oldschool hardcorem a jejich pohrobci Further Seems Forever, kteří patřili k průkopníkům vyzpívaného emo hardcoru.

V nejnovějším díle Špíny sice uslyšíte jenom zahraniční kapely, ale i tentokrát se moderátorská sestava protnula s pořadem Hergot!, a tak se dozvíte i to, jak se ke spirituálně orientovaným punkovým a hardcore kapelám v 90. letech dostávali lidé v Česku.

autoři: Petr Wagner , Miloš Hroch , Honza Šamánek
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.