Punk a spiritualita ve Špíně: Divoké devadesátky poprvé

Čekali byste, že United States of Kiss My Ass je název songu křesťanské kapely? Jestli ne, tak vás z omylu mohou vyvést Raft of Dead Monkeys, kteří své posluchače týrali hrubým zvukem a dekadentními vtípky na účet rockových velikánů, ale i církve. Autorský otisk na jejich skladbách mimochodem zanechali třeba Damien Jurado nebo Jonathan Ford. Že se v křesťanském prostředí v 90. letech dařilo experimentům, potvrzují i Tantrum of the Muse. Ti na jednom albu dokázali prostřídat poměrně normální skladby s šílenými droneovými kompozicemi okořeněnými vysamplovanými kázáními a jízlivými texty.

V devadesátých letech se dost dařilo průniku hardcoru a metalu a v tomhle žánru se objevilo i několik kapel inspirovaných islámem. My jsme nemohli zapomenout na chicagské Racetraitor, jejichž řady částečně tvořili potomci uprchlíků z Íránu. Ti se nebáli své kulturní kořeny tematizovat, tvrdě se stavěli proti rasismu, kolonialismu i proti vykořisťování zvířat. To je ostatně spojilo i s křesťanstvím inspirovanou kapelou Burn It Down, se kterou vydali split. Obě dvě skupiny na něm děkují Bohu, ale každá ze svých pozic.

U islámu nakonec zakotvil i výrazný propagátor radikální ochrany zvířat Sean Muttaqui, který je nejvíc znám kvůli svému působení ve výrazně kontroverzním projektu Vegan Reich. Toto jméno mu prý dal v ironické reakci na to, když byl nazýván veganským fašistou. Hlavní kontroverzi však nevyvolával název kapely, ale hnutí hardline, které kolem ní vzniklo. To prosazovalo hluboce ekologické myšlenky, ale zároveň se mezi jeho stoupenci někdy objevovaly homofobní postoje založené na představě přirozeného řádu, který podle nich bylo třeba ctít. Sám Muttaqui byl ovlivněn i rastafariánstvím a po své cestě na Jamajku založil kapely Captive Nation Rising a Pressure, které kromě punku čerpaly i z reggae, ale zároveň si ponechaly tvrdě politické texty brojící proti zotročování lidí i zvířat.