Špína9. března  2017 v 20:00  

Špína k MDŽ: Riot grrrls by neměly být jenom vidět, ale hlavně slyšet!

Bikini Kill, Sylvester Park, Olympia, 1. května 1991 - Foto:  jonathancharles, Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0)

Bikini Kill, Sylvester Park, Olympia, 1. května 1991Foto:  jonathancharles, Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0)

Mezinárodní den žen oslavila Špína malou exkurzí do dějin feministického punku. Kdo formoval zvuk a podobu ženského vzdoru v punkové hudbě? Poslechněte si s námi The Slits, X-Ray Spex nebo Spitboy!

Historie feministických punkových kapel začíná v druhé polovině 70. let v srdci Londýna, kdy se tehdy mluvilo a psalo hlavně o Sex Pistols nebo The Clash. V srdci Británie se potkaly hudebnice Palmolive a Ari Up a založily kapelu The Slits. Zatímco žebříčky hitparád okupoval Johnny Rotten se Sidem Viciousem, The Slits si z nich v jednom ze svých songů dělaly legraci. Proslavily se hlavně díky hraní s The Clash na proslulém White Riot Tour a inspirovaly v následujících letech mnoho dalších. The Slits spolu s Poly Styrene z X-Ray Spex začaly definovat cestu, kterou se vydaly další femi-punkové kapely. Vzaly si k srdci, co zpívá Poly Styrene v úvodu skladby Oh Bondage! Up Yours mezi řádky: „Malý holky by neměly být pouze vidět, ale především slyšet.“ 

Slyšely na to i ženy z punkového podzemí v americké Olympii, kde se začalo v devadesátých letech formovat hnutí riot grrrl. Není se čemu divit, už měly dost toho chodit na klučičí kapely a v zinech číst o dalších chlapech. „Zvládneme to samy,“ rozhodly se a začaly budovat síť založenou na podpoře a solidaritě, vytvářející bezpečné prostředí pro další holky ze scény – mohl sem ale přijít kdokoliv bez ohledu na pohlaví, barvu pleti nebo sexuální orientaci.  

Přední představitelkou hnutí byla Kathleen Hanna se svou kapelou Bikini Kill. Ve Špíně jsme ale spíš nastražili uši směrem k neotřelému zvuku kapel kolem Corrine Tucker a Carrie Brownstein – Heavens To Betsy, Sleater-Kinney, které byly provázané s punkovými kapelami okolo vydavatelství Dischord. Autoclave nebo Slant 6 totiž kromě toho, že zpívaly o ženských tématech, byly u zrodu prvotního math rocku, než se vymkl se svou hmatníkovou matematikou kontrole. Autoclave a Slant 6 taky výrazně formovaly indie rock. 

Vedle přístupně znějících, ale stále naštvaných kapel z riot grrrl sítě tu byly ještě ostřejší Spitboy. Ty zatím zkoušely ve slunném San Francisku a velmi poctivě jezdily po celých státech i dalších kontinentech. Název této slavné hardcoreové kapely odkazuje ke knize Anne Cameron Dcery měděné ženy, která vypráví příběhy ženských hrdinek kanadského indiánského kmene Nutka. Sama bubenice Spitboy – Michelle Cruz Gonzalles – se dnes živí jako spisovatelka a o svém působení v kapele loni vydala knihu The Spitboy Rule. Zařadila se tak mezi další ženy, které napsaly knihy o tom, jaké to je být holkou v kapele – ať už se jedná o Kim Gordon a její biografii Girl In a Band, nebo zmiňovanou Carrie Brownstein. 

Odkaz riot grrrl hnutí tu je pořád přítomný a v době po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem stále potřeba. To, že se kapitola se třemi biografickými knížkami neuzavřela, dokazuje kapela Priests, která je opět z Washingtonu. A to není zdaleka všechno – poslechněte si aktuální díl Špíny o ženském vzdoru v punku! 

Autor:  Judita Císařová, Miloš Hroch, Petr Wagner, Honza Šamánek
Pořad: Špína  |  Stanice: ČRo Radio Wave
Čas vysílání: čtvrtek 20:00; repríza neděle 05:00  |  Délka pořadu: 60 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Anketa

 

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace