1000 věcí, co mě s*rou: Držkovat v hospodě nám šlo vždycky

„Nereagovat, to je to nejlepší. V internetových diskusích najdeš spoustu lidí, kteří chtějí jen držkovat a nadávat, jde z nich negativní energie, nemá smysl s nimi racionálně komunikovat,“ reaguje rezolutně Jirka na otázku, jak naložit s hatery. „Nejsem úplně zásadový člověk, ale jednu zásadu dodržuju – nikdy s nikým nediskutuju na internetu, i kdyby mě napadlo sto sarkastických odpovědí, tak to nedělám, protože tak dlouho budeš bojovat s malými, až se sama staneš malou,“ přidává se Anche.

Aktuálně je blog 1000 věcí, co mě s*rou na čísle 884, a jak přiznává Jirka, někdy je peklo nacházet nové náměty na hejty. Na začátku psal každý z trojice (Curvekiller ve studiu chyběl kvůli zlomené noze) deset hejtů měsíčně, momentálně každý přispívá přibližně jednou za týden. Stačí se pozorně dívat kolem a poslouchat, občas přijde i rada zvenčí. „Teď jsem slyšel výborné téma, že neexistuje čestné slovo, když jsme byli děti a někdo ti dal čestné slovo, tak ho každý podržel. Teď je to rozvolněné. Člověk zjistí, že tyhle věci nefungují, čestné slovo patří do dětství a do mayovek.“

Hateři |foto: Bára Šichanová

Jsou Češi větší hateři než jiné národy? „Teď jsem byl v jižní Itálii a Češi jsou rozhodně větší hateři než Italové. Posledních čtyři sta let nás vždycky někdo ovládal a my jsme se naučili přežívat pomocí toho držkování, které je někdy fajn, mám strašně rád českou vlastnost, že si jsme schopní dělat humor z čehokoli. Na druhou stranu je to pekelné, protože nám nic není svaté a přístup ke korupci a zákonům je tady rozvolněný. Takže tak to je, držkovat v hospodě šlo vždycky, a tak jsme si na to zvykli,“ popsal příčinu českého haterství Attila a Achjo Bitch ho doplňuje s názorem, že „tady nikdo nic nebere moc vážně“.

Jaké a kolik hejtů utržila od blogu 1000 věcí, co mě s*rou rádia, jak vypadají hejty převedené na divadelní prkna a najde se nějaký hejt, kterého Anche nebo Jirka litují? Poslechněte si celý rozhovor.