Na výlet do sanatoria, továrny či Černobylu

Co láká desetitisícové skupiny facebookových fanoušků na dekadentních obrazech chátrajících budov? „Spousta lidí to sdílí proto, že stavby znali, ještě když fungovaly a mají to jako nostalgickou památku,“ vysvětluje Bára, která stojí za vznikem populární skupiny Opuštěná místa. „Nejvíc táhnou vily, protože většina lidí je ze sídliště, mají malej byt a diví se, že tak krásný místa chátraj a nikdo o ně nemá zájem.“

Ačkoliv se celosvětový trend mezi průzkumníky šíří společně se striktním pravidlem „Neodnášej nic než fotky, nenechávej nic než stopy“, přistižení při činu někdy přináší až příliš adrenalinové zážitky.„Po čtyřhodinový prohlídce areálu se k nám dostal nějaký nejmenovaný hlídač, všimli jsme si, že má u sebe pistoli a z metru na nás začal střílet,“ popisuje nejvážnější zážitek z průzkumů českých lokací Darius, zakladatel komunity Opuštěné stavby. Trojici hostů doplnil ve studiu fotograf Diver Zant z platformy urbex.cz, který přenesl téma za hranice Nového Zélandu a povyprávěl o zkušenosti z návštěvy vyprahlého okolí černobylské jaderné elektrárny.
Proč někteří turisté dají před pláží přednost rozpadlému městečku duchů? Poslechněte si v rozhovoru.