Vermikompostér nesmrdí! Kokoza radí, jak na kalifornské žížaly

Zpracovat bioodpad může každý, kdo si založí vlastní kompost na zahradě, ale i ten, kdo začne kompostovat třeba v bytě. Ve kterémkoli ze zmiňovaných kompostů vzniká rozkladem bioodpadu humus neboli hnojivo a na rozdíl od „prefabrikované“ zeminy z obchodu neprochází nepřirozenou pasterizací. Obsahuje tak mnohem víc bakterií, živých organismů, a je tedy kvalitnější. Do kompostu obecně nepatří živočišné tuky nebo vařené jídlo, hlavně omáčky a knedlíky.

V zemích západní Evropy prý v běžné popelnici skončí až 60 % biologicky rozložitelného odpadu, ze kterého by za ideálních podmínek mohla být užitečná půda. Jaké jsou ideální podmínky pro kompostování? Vedle zahradních kompostů, které je třeba založit ve větším objemu, je pro většinu obyvatel měst výhodná varianta tzv. vermikompostování pomocí kalifornských žížal.

Kompostování ve městě|foto: oficiální Facebook Kokoza

„Vermikompostér si můžete v podstatě vyrobit i doma, když poskládáte tři plastové kbelíky nebo jakékoli nádoby nejlépe stejných rozměrů, abyste je mohli mezi sebou prohazovat. Spodní nádoba je sběrná, tam se shromažďuje tekutý produkt kompostování, v hantýrce se tomu říká žížalí čaj – worm tea,“ vysvětluje Vít Brodský. Sám využívá hnojiva hned z několika kompostů. „Kalifornské žížaly jsou mnohem aktivnější než ty české, i když hlavně v noci. Zvuky, které vydávají, mnozí přirovnávají k pánvi s rozehřátým olejem, kterou odstavíte z plotny – jemné praskání nebo šum. Rozhodně vás ale nebude rušit ve spaní. Použitelnou hlínu na hnojení dostanete zhruba za 4–6 měsíců,“ říká Vít Brodský, který vermikompostování doporučuje ve kterémkoli bytě: „Vermikompostér nesmrdí, takže ho můžete mít běžně v interiéru, například vedle botníku.“

Svou zkušenost s vermikompostováním sdílí i zástupkyně prostoru Kokoza, které se již jednou podařilo celou žížalí farmu udusit, protože zapomněla na důležité díry v horním víku kbelíku. Na výrobu vlastního hnojiva ale nezanevřela a ve sklepě dál ladí podmínky pro kompostování. „Sice mi včera utekly, takže jsem je dávala zpátky, ale nějak to zvládneme,“ směje se Dana. Workshopy a semináře spolku Kokoza na téma kompostování a komunitních zahrad probíhají většinou v Komunitním centru Kampa, kde můžete sdílet zkušenosti nebo získat informace.

„Bydlím ve městě, mám malé děti a snažím se žít nějak rozumně. Když vidím, že z velké části se můžu zbavit odpadu, jsem schopná ho vytřídit a nakonec mi zbyde bioodpad, je mi to líto a ráda bych ho využila,“ říká Petra, která začala o vermikompostování uvažovat. Kompostování biologicky rozložitelného odpadu je jedním z trendů, který by nemusel vyšumět. Problém s odpadem, návrat k drobnému pěstování zeleniny a ovoce a v neposlední řadě také vyhlídka povinnosti ze zákona třídit bioodpad, to jsou argumenty pro první krok k ekologickému provozu domácnosti. A to i pro ty z nás, kteří nevidí všechno hned tak zeleně, nekontrolují zemi původu u každého jablka nebo nenosí kalhoty z bio konopí.