Dějiny tetování jsou plné rituálů, jakuzy i useknutých hlav

7. srpen 2014

„Pořád jsem nepřišel na nějaký ornament nebo symbol, který bych opravdu niterně potřeboval. Ještě stále hledám a třeba se někdy dočkám.“ Etnolog a teoretik kultury Martin Rychlík zatím popularitě tetování odolává, a to i přesto, že je autorem knihy Dějiny tetování.

„Do nedávné doby se opakovaně zmiňovala slavná mumie pravěkého člověka Ötziho, ten je starý 5300 let. Tam je tetováž prokazatelná, je to několik teček, čárek, pravděpodobně s terapeutickým významem, protože byly na místech postižených artritidou,“ uvádí Martin Rychlík nejstarší dochované doklady tetování, obratem ale doplňuje ještě starší doklad – jihoamerickou mumii kultury Chinchorro.

Čtěte také

Jaké funkce – kromě léčebných – tetování v nejstarší historii plnilo? „Uspořádal jsem je do osmi kategorií. Třeba estetická, léčebně-preventivní, statusová, iniciační, rituální atd. Přičemž hodně důležitá je právě iniciační, rituální, protože novicům při přestupu do věkových stupňů fyzicky vštěpují, že prošli přechodovou fází. A vštěpují jim to natrvalo. Např. u třinácti-, čtrnáctiletých Australanů docházelo k vyražení zubů, jinde byli tetováni atd.,“ vysvětluje Martin a zmiňuje konkrétní příklady tetování v jednotlivých lokalitách. „V Austrálii šlo víc o jizvové, skarifikační tetování. Podobně jako v Africe, kde se toto praktikovalo s ohledem na barvu pokožky. S tetováním se nejčastěji setkáváme v Polynésii, odkud se i pozdější pojem ‚tetování‘ rozšířil do většiny světových jazyků.“

Najdeme naopak oblasti, kde se tetování neujalo? „Poměrně málo se tetovalo v tradiční Číně, kde bylo tetování spojeno spíše se stigmatizačními účely, s trestem, i soudce mohl odsoudit k nějakému nápisu na čele apod. Z islámské Sunny víme, že bylo tetování zakázáno muslimům. Třeba přestože v Japonsku dospěla kultura k nejzajímavějšímu estetickému výrazu, tak pořád je ve společnosti asociováno tetování s kriminalitou, jakuzou, i v japonských lázních se dnes setkáte s nápisy, které zakazují vstup tetovaným.“ Jaké techniky se k tetování v minulosti používaly, jaké temné stránky v historii s ním spojujeme a jak se tetování rozvíjelo v tzv. civilizovaném světě? Poslechněte si celý rozhovor!

03181551.jpeg
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.