V Americe se pornoherečky bouří proti znásilnění, v Česku se mu smějeme

„Nechápu, kde se tahle informace vzala, najednou se o něm začalo říkat, že je feminista, a mě to hrozně naštvalo,“ řekla v rozhlasovém pořadu The Jason Ellis Show pornoherečka Joanna Angel, která s Deenem šest let chodila. Byla mezi prvními, která reagovala na sérii tweetů o Deenovi jako násilníkovi, jež uveřejnila její kolegyně Stoya. „Takové to, když se zalogujete na internetu a chlapa, který vás znásilnil, tam idolizují jako feministu. To fakt naštve,“ napsala Stoya 28. listopadu a spustila tím lavinu dalších obvinění od kolegyň, které se s ním potkaly na place i mimo něj, třeba jen v šatně filmových studií. Deen údajně nerespektoval hranice a jasné „ne“ v pracovním ani osobním životě, osahával, znásilňoval a také se prý snažil ženy tzv. „zlomit“. Jednomu z nejúspěšnějších pornoherců současnosti teď média přestávají přezdívat „Ryan Gosling porna“ a spíš ho přirovnávají k Billu Cosbymu.

James Deen held me down and fucked me while I said no, stop, used my safeword. I just can't nod and smile when people bring him up anymore.

— Stoya (@stoya) November 28, 2015

Podle Amnesty International si víc než tři pětiny lidí v Česku myslí, že si ženy za znásilnění mohou samy.

Právě podobnost se skandálem nejslavnějšího afroamerického komika znovu odstartovala debatu o „rape culture“ neboli kultuře znásilnění. Skrze hashtagy #solidaritywithstoya a #istandwithstoya posílali přes internet Stoye obyčejní lidé nebo kolegové svoji podporu. Ještě víc jich ale Stoyu kritizovalo – ptají se, proč neoznámila čin dřív policii než sociálním sítím, a často citují oblíbený koncept „presumpce neviny“. Všechny ženy se shodly, že se bály o svou práci, reakcí okolí i veřejnosti a sekundární viktimizace. Tyto důvody jsou mezi oběťmi znásilnění naprosto běžné a i kvůli nim třeba v Česku dojdou trestu jen 2 % pachatelů.

Rape is Rape. Rape isn't a joking matter. #solidaritywithstoya

— Dark Blue Daddy (@DarkBlueDaddy) December 6, 2015

„Soud veřejnosti není soudem právním a já nepotřebuji, aby Stoya ani žádná jiná žena ‚dokazovala‘, že byla znásilněná, na to, abych jim věřila. Ženám, které byly oběťmi znásilnění, se až příliš často nevěří. Tohle speciálně platí pro ty, které se živí sexem – lidé se často diví, jak může být pornoherečka vlastně znásilněna,“ napsala Amelia McDonell-Parry, šéfredaktorka internetového magazínu The Frisky, s tím, že ruší Deenův sloupek s radami o sexu. Spolupráci s pornohercem ukončila většina společností. James Deen a jeho partnerky ještě ke všemu natáčeli BDSM porno, které s koncepty násilí, dominance, submisivity a ponižování přímo pracuje. Právě proto se ale klade velký důraz na tzv. bezpečná slova (safe words), seznamy sexuálních praktik, které herci připouští a které úplně odmítají, vzájemnou dohodu nebo zdravotní bezpečnost.

Starosti amerických pornohereček na naši hlavu, říkají si teď možná Češky, které někdy zažily sexuální útok. Víc než tři pětiny lidí v Česku si totiž myslí, že si ženy za znásilnění mohou samy, jak oznámila organizace Amnesty International.

Jelikož si 60 % Čechů myslí, že za znásilnění si mohou ženy samy, měly bychom se tedy začít chovat zodpovědně: https://t.co/RqSAg8ntCg

— Michaela Losekoot (@Michelle_LSKT) December 9, 2015

Hrát v BDSM pornu a pak si zkusit stěžovat? K smíchu. V Česku k omluvě fyzického napadení stačí, pokud žena nosí příliš krátké sukně, je opilá, dobrovolně s mužem odejde nebo neřekne jasné ne. Podle Radana Šafaříka z ministerstva práce a sociálních věcí je to i tím, že v Česku doposud nebyla na toto téma žádná velká kampaň. Chybí zde osvěta na všech úrovních, i na té kulturní. Však u jedné z nejoblíbenějších tuzemských komedií najdeme na filmových serverech synopsi plnou srdcervoucích klišé: „Domněle znásilněná dívka odvolává své obvinění, učiněné tak trochu z nerozumu, tak trochu ze msty a koneckonců i z vypočítavosti.“ Ano, řeč je o Svatbě jako řemen Jiřího Krejčíka z roku 1967. Českou imunitu vůči znásilnění jako problému ilustruje i fakt, že jeden svatební web tento film dokonce doporučuje jako bezvadnou komedii pro nastávající nevěsty.

Mnohem otevřenější zámořskou debatu nezpůsobila jen vysoce medializovaná Cosbyho kauza, ale částečně i současná televizní produkce. V rámci americké populární kultury se s tématem znásilnění setkáváme jen v posledním roce několikrát, naposledy v seriálech s ženskými hrdinkami jako Jessica Jones nebo Unbreakable Kimmy Schmidt, ale i v superpopulární Game of Thrones, která si podle četných kritiků na násilí na ženách ujíždí až příliš. Ve Spojených státech se každopádně o vhodnosti nebo nevhodnosti těchto scén následně mluví a otevřeně diskutuje. U nás si česká rodinka maximálně v programu přečte, že v osm večer začne film s podtitulem Komedie o velkých zmatcích kolem jednoho znásilnění, aby se pak všichni nebohé ženě společně pořádně od srdce zasmáli.

Čtěte také