Procházky po hřbitovech uklidňují a připomínají, že budeme zapomenuti

16. srpen 2016

Není nic příjemnějšího než letní procházka v chladivém stínu a neukázněné přírodě, při které si připomeneme vlastní bezvýznamnost. Své o tom ví proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze Martin Vlach, který s kolegy vymyslel několik tras mapujících hroby zneuznaných českých badatelů na třech pražských hřbitovech. Jedinečná encyklopedie Cesty nesmrtelných geniálně kombinuje nepříliš známé dějiny vědy a inspirativní pěší výlety. Pokud vás příběhy neobjevených géniů tiše odpočívajících mezi vrbami osloví, jejich opuštěné hroby si můžete i adoptovat a opravit.

„Chodit po hřbitovech je mojí dlouholetou vášní, spíše odpočinkovou. Zjistil jsem, že když se jezdí na vědecké konference a je tam chvíle času, jsou procházky po hřbitovech poměrně uklidňující, “ říká Martin Vlach u bočního vchodu do Olšanských hřbitovů. „Pokud se zaměříte pouze na Olšany, tak tady máme čtyři vycházkové trasy, můžete projít všechny hroby, které jsou v naší knize, můžete se zastavit jenom u matematiků, astronomů, nebo u fyziků. Máme trasu pro handicapované a maminky s kočárky, kteří si mohou Olšany projet za kratší dobu, třeba za hodinu a půl,“ vysvětluje šestatřicetiletý vědec, který se zaměřuje na fázové transformace lehkých konstrukčních slitin a na vliv vodíků na mřížové defekty v kovech. Kratší trasu najdete na Vinohradském hřbitově a úplně nejkratší procházku absolvujete na nedávno znovuotevřeném Malostranském hřbitově na Smíchově, kde odpočívají například astronomové Joseph Georg Böhm nebo Karl Hornstein.

03686623.jpeg

„Bůh je nekonečný!“

Na Olšanech jsme se zastavili před břečťanem zarostlým hrobem Bernarda Bolzana, který zemřel v Praze v roce 1848. Dominuje mu mohutný kamenný kříž s Ježíšem, který trochu připomíná i vědcův osud. „Bernard Bolzano byl původem katolický kněz a také geniální matematik, ale doba ho nedocenila, naopak byl perzekuován. I tak ale jeho jméno najdeme na Národním muzeu společně s dalšími 71 jmény české vědecké historie,“ objasňuje Vlach. Bolzano, který se například věnoval výkladu nekonečna, si problémy u církve způsobil nejen svým filozoficko-matematickou interpretací vědy a pragmatickým přístupem, ale také obratem „Bůh je nekonečný!“, kterým se pojem pokoušel svým studentům vysvětlit. „Do jisté míry to v té době bylo kacířské,“ doplňuje proděkan.

Adoptuj si hrob

03686624.jpeg

Martin Vlach už takto prošel přes dvacet velkých evropských hřbitovů. „Nejde říct, který je můj oblíbený, každý má svoji atmosféru. Bavorské hřbitovy se liší od pařížských nebo severoněmeckých hřbitovů, “ směje se. Koníčkem ho nakazila přítelkyně a on sám ho zase předal svým známým, kteří mu nyní posílají fotky ze hřbitovů po celém světě. Potvrzuje se mu tak, že jedním z nejožehavějších problémů obecně je restaurace dobových hrobů. „Řada hrobů i těch osobností, o kterých píšeme, má propadlou nájemní smlouvu a jsou zachovávány z piety, ale nikdo se o ně nestará a nepředpokládám, že by Správa hřbitovů měla dostatek finančních prostředků k tomu, aby se mohla starat o všechny hroby, když k nim už nejsou ani nájemní smlouvy,“ konstatuje a dodává, že i proto vydal knihu Cesty nesmrtelných, která by mohla veřejnost vyburcovat k většímu zájmu. Opuštěné hroby, které chátrají a nikomu nepatří, totiž lze adoptovat, ale musí to povolit Správa hřbitovů. „Moje přítelkyně má adoptovány dva hroby, herce a literáta. Sami jsme je opravovali vlastníma rukama a potom jsme zaplatili kameníka, aby obnovil zlaté písmo,“ dodává Vlach.

03686625.jpeg

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.