Srbsko se k uprchlíkům na Balkáně chová nejlépe, v táboře Adaševci Češi založili knihovnu

29. květen 2017

Mediální pozornost věnovaná uprchlickým táborům na Balkáně už sice pominula, ale v Srbsku žije v oficiálních táborech stále ještě zhruba osm tisíc lidí. Kolik českých dobrovolníků na místě pomáhá a jak se v průběhu měsíců změnila náplň jejich práce? O současné situaci v Srbsku i výhledu do budoucnosti jsme hovořili s Milanem Votypkou, terénním koordinátorem organizace Pomáháme lidem na útěku.

„V Srbsku jsme začali pomáhat na podzim 2015, v období, kdy přes hraniční přechod přešlo zhruba 200 000 lidí. Informovali jsme uprchlíky o tom, kde se nacházejí, vařili jsme jim čaj nebo jsme jim dávali teplé a suché prádlo,“ popisuje Votypka. „V průběhu měsíců ale došlo k uzavření balkánské trasy a lidé, kteří tam zůstali, jsou v Srbsku už nějakou dobu, takže se zásadně změnila i forma naší pomoci. Aktuálně organizujeme volnočasové aktivity, podporujeme místní školu a distribuujeme učebnice a knihy,“ popisuje Milan Votypka.

Jednou z hlavních náplní dobrovolníků je provoz prádelny, zároveň pracují na nočních službách a distribuují hygienu. „V táborech Adaševci a Principovac teď působí devět českých dobrovolníků, pod naší koordinací ale pracovali také lidé z Argentiny, Jižní Afriky a spousty evropských zemí,“ popisuje Votypka s tím, že běžně jezdí pomáhat i lidé ze Slovenska. „V současnosti máme poměr asi 4 holky na jednoho kluka a potřebovali bychom, aby za námi jezdilo více kluků, především kvůli nočním hlídkám. V Adaševci jsme dokonce zřídili knihovnu, která je velmi populární a stále se rozrůstá. Máme velkou poptávku po učebnicích němčiny, kterých je na kurzech stále nedostatek, takže pokud by nám někdo chtěl pomoci i jinak než finančně nebo dobrovolničením na místě, možností je spousta,“ připomíná Votypka.

V srbských táborech zřízených komisariátem pro migraci, který vzniknul v 90. letech během tehdejší uprchlické krize, žije zhruba osm tisíc lidí. „V táborech jsou zajištěny základní potřeby, lidé mají střechu nad hlavou, možnost zajít k doktorovi, třikrát denně dostávají jídlo, ale aktuálně pro ně neexistuje žádná perspektiva. Nemají totiž možnost požádat o azyl v žádné zemi, do které by chtěli směřovat,“ vysvětluje Votypka a dodává, že i v samotném Srbsku je velmi komplikované zažádat o azyl.

Milan Votypka, terénní koordinátor organizace Pomáháme lidem na útěku

V devadesátých letech přišlo do Srbska milion uprchlíků ze zemí bývalé Jugoslávie, srbská veřejnost je tak podle Votypky obecně mnohem více nakloněná uprchlíkům pomáhat. „Srbsko má k uprchlíkům ze všech balkánských zemí nejlepší přístup,“ říká. „A to i přesto, že je chudou zemí, se spoustou ekonomických problémů.“

Vracejí se dobrovolníci pomáhat opakovaně? A jak se do pomoci v táborech zapojují velké organizace či tradiční neziskové společnosti? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka