Brown Moses odhaluje tajné islamistické tábory ze svého gauče

27. srpen 2014

Když na počátku roku 1991 začaly padat bomby na Bagdád v rámci operace Pouštní bouře, bylo to poprvé, co mohl celý svět sledovat válku v přímém přenosu na svých televizních obrazovkách. Za podobný mezník jde už dnes označit válku v Sýrii. Stala se totiž prvním konfliktem, který zaplavil internet nesčetnými videi. YouTube a jiné servery s benevolentnějšími pravidly ohledně zobrazování násilí se začaly plnit nepřeberným množstvím materiálu – od propagandistických videí všech možných angažovaných frakcí až po náhodnými civilisty zaznamenaná videa z bombardování. Mnohdy snad točená i ze snahy odcizit obrazy hrůzy před svýma očima skrz displej kamery či chytrého telefonu.

Válka odehrávající se v záři reflektorů se řídí jinými pravidly, o čemž vypovídá mimo jiné to, že i ty nejmenší frakce syrských povstalců mnohdy mají něco jako svůj vlastní PR tým, který se stará o natáčení a šíření náborových videí. Záplava videí zároveň umožnila kariéru britského bloggera Eliota Higginse, který vystupuje pod pseudonymem Brown Moses. Přezdívku si vybral z písně Franka Zappy a jeho ikonka z obrazu Francise Bacona od té doby zdomácněla na fórech o zbraních. V roce 2012 se totiž začal věnovat analýze zbraní používaných v syrském konfliktu a v poslední době i těm používaným v Iráku, kam se válka přelila skrze Islámský stát.

Higgins nemá žádné formální vzdělání v oboru, žádné z jeho zaměstnání se ani rámcově nedotýkalo zbrojního průmyslu nebo mezinárodních vztahů, neuměl ani slovo arabsky a krom jednoho přestupu na letišti v Dubaji nikdy nebyl na Blízkém východě. „Před začátkem arabského jara jsem o zbraních nevěděl víc než průměrný majitel Xboxu. Nevěděl jsem nic nad rámec toho, co jsem se dozvěděl z filmů Arnolda Schwarzeneggera nebo Ramba,“ říká Higgins. To není tvrzení, které by člověk očekával od někoho, kdo byl za poslední dva roky oslovován a oslavován jako přední analytik médii jako New York Times, BBC, CNN nebo britským Guardianem.

Od počátku svého blogování pomohl Higgins odhalit například zásilku v Chorvatsku vyrobených zbraní, která byla do Sýrie údajně zaslána za saúdské peníze. Novinář C. J. Chivers, který o této kauze psal, přiznává, že Higgins si chorvatských zbraní povšiml celé týdny předtím, než se případu začala věnovat redakce New York Times. Zatímco americký ministr zahraničních věcí John Kerry během loňské bouřlivé debaty ohledně používání chemických zbraní v Sýrii (která málem vedla k americké intervenci) apeloval na veřejnost, že mu mají věřit to, že útok má na svědomí armáda pod velením prezidenta Asada, Higgins ve stejnou dobu vydal důkladnou analýzu. V té na základě dostupných fotek a videí kráterů po útoku, Google Maps a analýzy použitého střeliva dedukoval jeho letovou dráhu a díky tomu místo, ze kterého byly chemikálie odpáleny.

Nejčerstvějším objevem Eliota Higginse je umístění výcvikového tábora Islámského státu. Na svém nově založeném serveru Bellingcat, který sdružuje podobné nadšence, amatérské i profesionální novináře a analytiky, se kterými se Higgins seznámil během svého dvouletého působení, uveřejnil zprávu, ve které byl pomocí propagačních videí IS a Google Maps schopen bezpečně identifikovat přesné místo výcvikového tábora. Kromě nových analýz najdete na Bellingcat návody, jak zkoumat videa a nalézat jejich lokaci na Google Maps. Díky nim se můžete do Higginsovy revoluce občanského žurnalismu ze stovky kilometrů vzdálených konfliktů zapojit i vy.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.