Budoucí prezidenti, klidně i to jsou Ptáčata

14. únor 2014

Nedávno skončila druhá řada jedinečného časosběrného dokumentu Ptáčata, který uvedla ČT2. Tahle pregnantní sonda do útrob dětské duše a formujících se osobností, které se nad sešitem v lavicích potkaly kvůli své barvě pleti, stojí i za víc než jedno zkouknutí.

„Příjemná, hezká, aby se slušně chovala, aby nebyla votravná,“ vyjmenovává desetiletý Patrik atributy své budoucí přítelkyně, se kterou by rád za pět let chodil. Tehdy se totiž bude vysílat třetí řada časosběrného dokumentu Ptáčata. Nyní skončila druhá a děti z brněnské základky v Merhautově ulici se v ní obřím skupinovým objetím rozloučily se svou učitelkou Jarmilou Zlatuškovou, která odchází do důchodu. Jako dobrá víla je provázela celým prvním stupněm a k zfilmování příběhu 1. až 5.B inspirovala svoji dceru, režisérku České televize Kamilu.

Její třída byla „béčková“ nejen názvem, ale i způsobem, jakým se do ní děti dostaly. Bílé rodiny sepsaly petici, aby došlo k segregaci jejich potomků a těch „problémových“, především tedy romských.

03055914.jpeg

„Ti rodiče nechtěli povolit ani společné přestávky,“ popisuje v první sérii malá Michaela, která je už od začátku artikulovaná, přemýšlivá a před kamerou sedí zásadně rovně. To, že mezi žáky „druhé kategorie“ skončil i Váňa – jenom proto, že pochází z Ukrajiny, je už potom opravdu asi boží vtip. Závodně dělá gymnastiku, není konfliktní, ale ani součást stáda. Když se přítel Václava Havla během uctění památky bývalého prezidenta rozhodne roztrhat ceduli jeho kritiků, Váňa se jako jediný nenechá strhnout emocemi a davem. „Myslím, že to neměl dělat, každý může mít svůj názor.“ Vůbec bych se nedivila, kdyby se za třicet let v přímé volbě hlavy státu střetl s dlouhovlasou Míšou.

Ani bůh se do článku nezatoulal jen tak – většina Ptáčat je silně věřících, což ukáže hlavně epizoda z hor. Je to skoro integrální součást toho, že jsou Romové. Podobně jako nejezdit na lyže, což žáčci vysvětlovali tím, že romské rodiny někdy snídají až v poledne a zimní dovolené taky stojí moc peněz. Janička měla v prvním díle po návštěvě demonstrace Dělnické strany asi fakt pravdu, když říkala, že jsme nakonec stejně všichni Romáci. Ve mně asi něco bude.

Ve škole jsou děti cíleně vedeny k tomu, aby k sobě byly otevřené, pomáhaly si s učením i se vztahy a nahlas mluvily třeba o šikaně. Třída 5.B se účastnila demonstrací proti neonacistům v Brně nebo bojovala za zákaz heren v jejich čtvrti „Bronx“. Díky pomoci dospěláků děti sepsaly svoji vlastní petici, sháněly podpisy, navštívily úřady a vyzkoušely si, že taky mají hlas. Když se chce, všechno jde – ukazuje přístup Jarmily Zlatuškové hned na několika úrovních.

03055913.jpeg

Většinová společnost, zastoupená gádžovskými rodiči plnými strachu a předsudků, stigmatizovala Ptáčata jako loosery už v dětství. Nejsou bohužel první, ani poslední. Do „blbé“ třídy se kdysi kvůli barvě pleti a původu dostal i režisér Steve McQueen. A jak se má teď? Jeho první film Hlad si před pár lety odbyl premiéru v Cannes a ten současný, 12 let v řetězech, nedávno získal devět nominací na Oscara. Selfies s Madonnou už snad ani nestojí za řeč.

Na Ptáčata se můžete podívat TADY.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.