Byznys s chudobou po česku. V Brně mohou zanedlouho skončit stovky lidí na ulici
Rodiny z několika domů v okolí brněnského Cejlu nejspíš po Novém roce přijdou o bydlení. Firma Dolfin R.E. - Zábrdovice 1 neprodloužila smlouvu nájemníkům jedné z budov, které v oblasti vlastní, podobný postup se pravděpodobně zopakuje i u zbytku domů. Majitel se rozhodl vyhodit na ulici desítky, zakrátko možná stovky sociálně slabých lidí. Brněnští úředníci se pokusili vyvolat s firmou společné jednání. Ta to bohužel odmítla.
„Jsou to všechno Romové. Romské rodiny nemají ve chvíli, kdy ztratí bydlení, šanci se na soukromém trhu v České republice uchytit, nikdo je ubytovat nechce. V kontaktu s majiteli domů a bytů se projevuje obrovská diskriminace,“ říká brněnský zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund (Žít Brno). „Oni ví, že si jiné bydlení budou shánět těžko, takže jsou zoufalí. Jsou tam rodiny, jejichž členové jsou těžce nemocní. Rodiny, které něco málo dluží na nájemném, ale i rodiny, které si byt z vlastních prostředků zvládly opravit a teď dostávají výpověď.“
Firma z holdingu
Podle Freunda diskriminoval majitel nájemníky už v momentě, kdy s nimi uzavíral pouze tříměsíční nájemní smlouvy. „Je to zcela v duchu tradic českého byznysu s chudobou. Smlouvy na takto krátkou dobu jsou hluboce nestandardní, bydlení je tak velmi nejisté, nájemníci v takovém postavení se mohou dostat na ulici téměř kdykoliv, funguje to v podstatě jako na ubytovnách, z těch nájemníků se tahají dávky.“ Využívání krátkodobých smluv a účtování vysokého nájemného patří mezi mechanismy, které udržují v chudobě obyvatele všech českých vyloučených lokalit, oblast Cejlu mezi ně patří.
Brněnským úředníkům Dolfin na oficiální e-mail se žádostí o schůzku odpověděl, setkání však odmítl. Ředitel Dolfinu, Vladimír Plášek, následně pro Reportéry ČT uvedl, že k žádnému kontaktu nedošlo. Dodal, že společnost „jedná o prodeji budov z důvodů zaměření na jiné investice“. Rozklíčovat, kdo je opravdovým vlastníkem Dolfin R.E. - Zábrdovice 1, která vlastní od roku 2006 osm domů v ulicích Vlhká, Stará, Bratislavská a Francouzská, se pokusila redaktorka brněnského iDnes.cz Jana Ustohalová. „Podle údajů v obchodním rejstříku ji asi před měsícem koupila firma Fidurock Brno. Tu vlastní nizozemský holding Fidurock Private Equity Participations B.V. se sídlem v Amsterdamu. Kdo za společností z daňového ráje stojí, je složité zjistit. Telefon v pražské centrále nikdo nezvedal.“ Ani redakci Radia Wave ve Fidurocku telefon nezvedli.
Privatizace v problémových lokalitách
„Je třeba říct, že město na to momentálně připravené není,“ říká Martin Freund, podle kterého se tato situace může kdykoliv opakovat ve větším měřítku. Město se teď snaží rodinám, které od ledna nemají kde bydlet, pomáhat s vyplňováním žádostí o byt na městských částech. Jednotlivce může provizorně ubytovat v azylových bytech v Novém Lískovci. „Pro rodiny jsou ale příliš malé, budeme apelovat na městské části, aby vyšly vstříc žádostem. Budeme jim doplňovat kontext, jde o nepředvídatelnou situaci, která se musí řešit. Pak už zbývají jen ubytovny a charity, ale to jsou opravdu krizové varianty.“ Podle Freunda je brněnská krize příznačná pro současný stav celé české společnosti. „V této lokalitě vlastní většinu bytů město, nicméně část z nich byla privatizovaná. Ve chvíli, kdy se privatizuje v takto složitých lokalitách, se může velmi snadno stát, že nájemníci byty obratem prodají a vznikne přesně tento typ nežádoucí kumulace kapitálu, podepisuje se to pak na lidech, kteří se těžko brání.“ Privatizovalo se do rukou tehdejších nájemníků, některé domy se vracely v restituci, posléze se však některé z nich dostaly do vlastnictví firmy, která dnes patří nizozemskému holdingu.
Velká část obyvatel oblasti kolem Cejlu žije na ubytovnách. „Máme jich tu asi 80, jejich majitelé se mohou ze dne na den rozhodnout, že svůj podnik zavřou. Vzhledem k tomu, že momentálně na tento byznys přichází přísnější legislativní pohled, se dá očekávat, že skutečně budou končit, zavírat. Zároveň nemáme sociální bydlení, nemáme ani zákon o něm, takže pro ty lidi není alternativa. Kdyby se nám ze dne na den objevilo na ulici dalších 120 bezprizorních romských rodin, bude se nám reagovat velmi těžko. A může se to stát,“ dodává Freund.
Demonstrace na podporu vystěhovaných rodin
„Soukromý vlastník těchto domů momentálně nenese žádnou zodpovědnost za to, kam ty rodiny půjdou,“ říká Jan Milota, brněnský sociální pracovník a jeden z organizátorů chystané demonstrace na podporu romských rodin. „Chceme mobilizovat širší veřejnost a aktivisty k tomu, aby byli připravení dělat občanské akce, aby se neangažovali jenom úřady a sociální pracovníci, aby se upozorňovalo na to, že je mnoho lidí, kteří žijí v podobné nejistotě. Na to, že soukromá firma je prostě nemůže z měsíce na měsíc vyhodit, že má nějakou zodpovědnost,“ vysvětluje Milota, proč skupinka místních připravuje veřejný protest. Odhaduje, že Dolfin v oblasti vlastní asi 130 bytů, jejich prodej podle něho může lokalitu výrazně proměnit.
Soukromí vlastníci budov v okolí Cejlu se podle něj často chovají podobně jako společnost Dolfin R.E. - Zábrdovice 1. „Nejsou to ale tak velké firmy. Dolfin začal domy blízko Cejlu skupovat před nějakými deseti lety. Tehdy byla otázka, proč to dělá. Dneska je zřejmé, že se jednalo o spekulaci, čekalo se na to, až domy budou mít hodnotu, aby se tam nastavěly kancly nebo udělaly luxusní byty.“ Podle Miloty bude vyhazov nájemníků z dalších domů následovat, jakmile se to firmě bude hodit. „Začali dávat nájemníkům ještě kratší smlouvy než dříve, prodlužují je teď o 3 měsíce nebo třeba jenom o měsíc. Nejspíš hledají kupce, ale ta situace je dost nečitelná. Nedá se nic říct s jistotou.“
Krizové byty i sociální bydlení
Soustava ulic kolem Cejlu je typickým příkladem míst, které podléhají procesu nazývanému gentrifikace. Kvalitní bytové – často secesní – domy v oblasti těsně sousedící s centrem města mohou být pro jejich majitele lukrativním majetkem. Ostatně ještě před válkou byla oblast domovem bohaté německé menšiny, po opravě by domy mohly být ideálním základem pro novou luxusní čtvrť, dnešní obyvatelé by však z Cejlu museli pryč. Významným aktérem, který může mít na oblast rozhodující vliv, je město, vlastník mnoha zdejších budov. Má možnost čtvrť pozvednout, aniž by z ní současní místní museli odcházet.
„Do budoucna je potřeba systémová změna, aby Brno umělo řešit situace, jako je tato. Je třeba vytvořit dostatečný fond sociálního bydlení, dostupného bydlení, snížení prahu přístupu k obecním bytům, aby si je mohli dovolit i nízkopříjmoví obyvatelé. Jsou to věci, na kterých se pracuje. Zároveň se snažíme domluvit se sociálním odborem, aby disponoval několika krizovými byty, brněnské ubytovny začínají být přeplněné, je potřeba mít pár takových, které budou určeny na několik měsíců, než se rodinám v krizi podaří najít něco jiného.“ Freund také zmiňuje plány na vytvoření sociálně nájemní agentury, v níž by město hrálo prostředníka mezi pronajímateli a lidmi, kteří si hledají bydlení na soukromém trhu.
Brno je prvním českým městem, které nedávno schválilo program Housing First, jehož podstatou je ukončování bezdomovectví – poskytování bytů lidem bez domova, kteří si je následně musí udržet. V první fázi programu má ve městě získat byt 50 vylosovaných rodin, které v současnosti přebývají na ubytovnách, u známých nebo v jiném provizoriu. Současně však vypukla krize, ve které bude třeba ubytovat ještě vyšší počet rodin. Kolika lidí se bude v roce 2017 vyhazov týkat, se teprve uvidí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
