Čeká po Charlottesville USA občanská válka, nebo jen rozpad pravice?

Nejvíce pozornosti se dění ve virginském Charlottesville dostalo díky 20minutovému dokumentu od magazínu Vice. Emotivní video s děsivými záběry neo-nacistů/-konfederátů s pochodněmi se mnohokrát prodralo do feedů sociálních sítí většiny z nás. Reakce Donalda Trumpa pak mnohé na americké levici šokovala. Americký prezident se rozhodl automobilový útok, který si vyžádal jednu smrt a 19 zraněných, jednoznačně neodsoudit, místo toho z incidentu obvinil „mnoho stran“.

It's the economy, stupid

„Nikdy jsme se neshodli na výsledku občanské války a směru, kterým by se naše země měla ubírat. Poválečné dodatky k ústavě byly zdrojem mnoha neshod – obzvláště 14. dodatek, zaručující rovnou ochranu podle zákona. Mnoho z nich je kontroverzní dodnes,“ říká historička Judith Giesberg v dramatickém článku časopisu New Yorker, který nastoluje otázku, jestli může politické pnutí ve Spojených státech vyústit v další občanskou válku. Stejný článek cituje anketu magazínu Foreign Policy, ve které se experti z různých oborů shodli, že další občanská válka čeká Spojené státy s pravděpodobností 35 %.

Přes očekávatelné rozhořčení americké levice je ale otázkou, zda je Trumpův přístup vlastně překvapivý. Trump vysílá rasistické signály celý svůj život a jeho momentální strategie je navíc – přes pochopitelné etické výhrady – efektivnější než si mnozí myslí. Přes veškerý hlasitý odpor, který svou reakcí vyvolal, si je Trump evidentně vědom toho, že většina Američanů nevnímá přítomnost konfederačních památníků jako problém.

Podle aktuálního průzkumu médií veřejné služby PBS a NPR totiž 62 % obyvatel Spojených států preferuje jejich zachování. U republikánů je to dokonce 86 % dotázaných. Skeptici mohou namítnout, že formulace průzkumu k pozitivní odpovědi nabádala. Tázal se totiž, zda-li si dotázaní přejí „zachování památníků vůdců konfederace jako historických symbolů.“

Demonstrace solidarity s antifašisty v Charlottesville v anglickém Sheffieldu|foto: flickr.com

Skepse k Trumpově administrativě je nepopiratelná, vyvěrá ale daleko spíše z její neschopnosti dostát předvolebním slibům, především z neschopnosti zrušit či zreformovat Obamacare. Trumpovo prezidentování momentálně schvaluje okolo 40 %. Tři pětiny z nich tvrdí, že si nedokáží představit nic, co by jejich podporu Trumpa zlomilo. 24 % „neotřesitelné“ podpory, které z těchto průzkumů vychází, měl však i Richard Nixon v roce 1974, kdy odstupoval kvůli kauze Watergate.

Smutný Bannon zírá do propasti

Nejpozoruhodnější na vývoji posledních týdnů je náhlý odchod Stephena Bannona z Bílého domu. Po neshodách s Trumpem se Bannon vrací do vedoucí pozice webu Breitbart, kterou zastával před volbami. Breitbart je základním stavebním kamenem alt rightu – o to překvapivější je způsob, jakým se Bannon o tomto hnutí vyjadřoval v rozhovoru, který poskytl progresivnímu webu Prospect po svém odchodu z Trumpovy administrativy. „Nacionalisté, kteří protestovali v Charlottesville, jsou ztroskotanci. Je to periferní uskupení. Myslím, že se na ně media soustředí příliš a my bychom je měli pomoci rozdrtit. Jsou to šaškové,“ říká Bannon. Zároveň si však prý nemyslí, že by bouřlivá reakce na protest alt rightu Trumpovi škodila. „Čím více mluví demokraté o politice identity, tím spíše je dostaneme. Chci, aby mluvili o rasismu každý den. Pokud se levice bude soustředit na otázky rasy a identity, my můžeme vsadit na ekonomický nacionalismus a rozdrtit je,“ přiznává otevřeně.

Zcela opačně vidí situaci politolog Corey Robin (se kterým jsme nedávno publikovali rozhovor v rámci naší podcastové série Otevřené hlavy. Podle něj stojí pravice v čele s republikánskou stranou před velkým rozkolem, který může ukončit její ideologickou dominanci trvající od dob Ronalda Reagana. Ve svém komentáři pro deník The Guardian upozorňuje, že na konci 70. let se zdáli ve federálním i lokálních kongresech neporazitelní Demokraté. Přesto se během pár let jejich síla rozplynula pod náporem Reaganovi konzervativní revoluce. „Bannon teď zírá do propasti webu Breitbart a doufá, že v něm najde moc, kterou mu neposkytl nejmocnější úřad na světě,“ komentuje Robin odchod Trumpova stratéga z Bílého domu.

Veselý Pence

„Myslím si, že Trump reagoval, jak reagoval, protože ve skutečnosti v nic nevěří. Nemyslím si, že má skutečně poučené hodnoty, má pouze instinkty naštvaného chlápka v hospodě. To je celé,“ shrnuje v rozhovoru pro magazín Slate Kurt Andersen, spoluzakladatel kultovního newyorského satirického časopisu Spy, který si na přelomu 80. a 90. let brával za terč právě Donalda Trumpa. Ještě cyničtěji současné počínání amerického prezidenta komentuje komentátor Matt Taibbi ve svém textu pro Rolling Stone. „Běžný politik by se řídil jednoduchou poučkou: nebratříčkuj se s nácky. Je to poučka z první stránky Prezidentování pro začátečníky. Ale Trumpův narcismus je tak zhoubný, že zapomíná i takováto základní pravidla. Prezident se zdá být paralyzovaný tím, že někteří protestující v Charlottesville měli čepice s nápisem Make America Great Again. Jeho mysl se řídí přesvědčením: Jsou jako já. A já nemůžu být tak špatný, i kdybych byl vlastně nácek,“ posmívá se Taibbi.

Na první pohled by se mohlo zdát, že humbuk okolo konfederačních památníků poskytuje Trumpovi a jeho administrativě příhodnou clonu pro nenápadné prosazování podstatnější agendy. Skutečnost je ale taková, že se současný americký prezident krom velkých slov může za první půlrok svého prezidentování chlubit jen málem. Může se také stát, že s jeho teatralitami republikánský kongres brzo ztratí trpělivost. Ostatně, kdyby Trumpa kongres odvolal, úřadu by se ujal republikán tradičnějšího střihu, viceprezident Mike Pence. Podle jeho úsměvů v pozadí, který si můžete prohlédnout na bezpočtu fotek s Donaldem Trumpem, si viceprezident svoji výhodnou pozici moc dobře uvědomuje. Po noční můře velkohubého prezidentování Donalda Trumpa by prezidenta Pence s otevřenou náručí uvítala dost možná i velká část centristických Demokratů.

Viceprezident Pence s kočičkou|foto: CC0 Public domain