Češi mají fantasy a sci-fi rádi, říká nakladatel Libor Marchlík

„Já když jsem začínal číst tenhle žánr, někdy v roce 1993 nebo 1994, tak paní, která to prodávala na kempingovém stolečku v podloubí v Ostravě-Porubě, ze mě byla nešťastná, protože jsem se jí ptal každý druhý den, jestli nemá něco nového. Tehdy jsem bral všechno, v současnosti samozřejmě taková šance není. Knížky za dvacku teď stojí kolem dvou stovek a to jsem ještě optimista,“ říká nakladatel Libor Marchlík.

V ostravské Hollarově ulici sídlí nakladatelství přímo v malém obchodě se sci-fi, kde se tým ocitá v obležení regálů s knihami. Pro Marchlíka není vydávání takto specifického výběru ničím neobvyklým. „Není to o nic náročnější než cokoliv jiného. Knižní byznys obecně je v současné době prakticky stejný. Máte zájem o nějakou knihu, kontaktujete některou z literárních agentur a naprostou většinu autorů, kterou si najdeme na internetu, někdo zastupuje. A pak ten řetěz (překlad, grafik, obálka, sazba, korektura, tisk) je stejný u kterékoliv knížky, ať děláme WarCraft, nebo třeba Tolstého.“ Jak je to v České republice s distribucí sci-fi? „Odbyt jako takový, co se týče klasické distribuce, je bezproblémový. V současnosti všichni čeští velcí distributoři pochopili, že je to žánr, který se prodá stejně dobře jako cokoliv jiného. Nemáme problém ani s nimi, ani s prodeji. Samozřejmě je pryč doba před patnácti lety, kdy byl náklad dva, tři tisíce, teď jsme u běžné produkce na polovičce,“ dodává.

Libor Marchlík a Martin Fajkus v nakladatelství|foto: Martin Macho Macháček

Ačkoliv se může zdát, že český trh je pro fantasy nebo sci-fi malý, má své vrcholy. „Fungujeme v nějaké sinusoidě. Zhruba kolem roku 2000 byla velká sláva, velký boom fantasy. Napomohl k tomu Pán prstenů a samozřejmě jeho filmová podoba, takže to byl obrovský vzestup. Pak se k tomu ještě přiřadil Harry Potter a začali se objevovat mlaďoši, kteří do té doby nečetli. V té chvíli byl vzestup opravdu razantní. Pak přišlo Meyerové Stmívání a čtenáři začali objevovat upíry, romance a vznikla úplně nová cílovka.“ Trh se sci-fi a fantasy se logicky proměňuje. „V současné době jde fantasy lehce dolů a upířiny se drží jakž takž na tom, co bylo. Začíná lehce stoupat klasické sci-fi. Opět si myslím, že tomu pomohly filmy jako Gravitace nebo Interstellar. Teď se prodeje drží zhruba na takových těch setrvalých tendencích. Jak říkám, u fantasy trochu níž, ale vzhledem k tomu, že byly hrozně moc vysoko, jsou stále poměrně velké.“

Přístup k fantasy ovlivnil také nástup digitální distribuce skrze e-books: „Elektronický prodej vychází na zhruba 10 % odbytu papírových knížek. Je to velmi hrubý odhad, na přesná čísla jsem se nedíval.“ Digitální trh přináší i přes úspěch nakladatelům nemalé překážky. „Dělají nám tady vítr piráti. S tím bojujeme jako Don Quijoti. Jednu necháme smazat a objeví se dalších pět kopií. Svým způsobem je to důkaz, že tyhle knížky lidi zajímají, ale bohužel podřezávají větev těm, kteří by si to i koupili, ale nám se v některých případech nevyplácí věci znovu vydávat, když vidíme, že si na internetu oficiálně vyměňují linky nebo přímo pdf, nebo dokonce pár odvážných jedinců píše k nám na fóra, kde by se to dalo stáhnout,“ říká Marchlík a uzavírá historkou, jak piráti oslovili dokonce samotnou autorku, aby jim poslala klíč k zaheslovanému souboru s její knihou.