Československo vzniklo i díky tomu, že Masaryk byl „akční“ intelektuál

„Němci nebyli jedinou menšinou, i když byli nejpočetnější. Stát s nimi určitou dobu fungoval dobře a prošel si klasickými problémy státu, který se definuje jako národní. Zánik státu lze připisovat spíše mezinárodnímu okolí. Československo jako jeden z mála nových států, které vznikly po roce 1918, neimplodovalo. Nebyl zrušen neshodami zevnitř nebo převratem. Byl zrušen prakticky zvenčí. Lze říci, že soužití s Němci fungovalo, byť nebylo bez problémů, až do 30. let. Poté primárně vnější faktory, ať už ekonomická krize, nebo nástup Hitlera k moci, dynamizovaly vnitřní problémy státu. Řadu z nich vytvořily a zvýraznily. Následkem toho se nebyl schopen udržet,“ interpretuje zásadní okamžiky historie doktor Rudolf Kučera z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd České republiky.

Na období první republiky dnes Češi a Češky často odkazují jako na zářivé období dějin, kdy se vytvořila demokratická tradice. Možná se jedná o přikrášlený pohled na vlastní minulost, v tomto období se totiž také posílila tendence k personifikaci politiky (kult Masaryka) a zásadní podíl na moci uzmuly silné politické strany. Neobvyklé a pokrokové bylo ale třeba postavení žen.

„Na rozdíl od staré rakouské monarchie Československo garantovalo ženám volební právo. Zajímavé je, že to byla volební povinnost vynucovaná pokutou. Ne nějak velkou, ale jistý motivační faktor to mělo. Ženy byly zcela nesporně zrovnoprávněny politicky. Je to poměrně zajímavé, protože to nebylo zdaleka samozřejmé. Ve Francii obdržely ženy volební právo až po druhé světové válce, ve Švýcarsku dokonce v 70. letech. Politické zrovnoprávnění má co dělat s kulturní a faktickou pozicí žen v proklamovaných snahách o národní suverenitu. Odbojová akce byla vedena muži. Jména Masaryka a Štefánika jsou známá, ale ženy hrály důležitou roli. Jako zpravodajky, špehové a tak podobně. To je jeden faktor, kvůli kterému bylo možné ženy začlenit do politického národa. Bylo to lehce obhajitelné. Druhý faktor je utrpení na válečných frontách v zázemí. Ženy rychle ukázaly, že jsou schopny zastoupit řadu klasicky mužských profesí. Československo se chovalo na svou dobu k ženám poměrně pokrokově, Masaryk sám byl známým zastáncem ženské politické emancipace,“ říká Rudolf Kučera.

Rudolf Kučera z Masarykova ústavu a archivu akademie věd České republiky|foto: Petr Bouška

V rozhovoru jsme rozebírali také dělnické hnutí, na kterém vystavěl svou legitimitu režim po roce 1948, nebo Masarykovy aktivity v zahraničí, které ke vzniku Československa přispěly.