Čeští foodies rádi poučují

8. leden 2014

Tuzemští foodies si ve srovnání se svými kolegy z jiných států mnohem víc zakládají na svých gastronomických vědomostech. „Můj pocit je, že specifikem českých foodies je důraz na šíření osvěty. Typickým příkladem je kampaň Piccolo neexistuje!, která detailně vysvětluje, proč je tohle často používané lokální označení espressa pro některé milovníky kávy nepřijatelné,“ říká sociální antropoložka Iveta Hajdáková.

Hodně českých foodies má pocit, že právě jejich způsob konzumace nápojů a potravin je ten jediný správný a že je nezbytné o něm přesvědčit i ostatní dosud nezasvěcené konzumenty. Možná i díky tomuhle nekompromisnímu přístupu jsou u části české veřejnosti foodies vnímáni jako trochu zhýčkaní snobové. Jejich vliv na úroveň české gastronomie je ale nezpochybnitelný.

„Foodies jsou typičtí spotřebitelé nové doby. Jejich spotřeba je totiž reflexivní. Znamená to, že nakupují a konzumují jen to, o čem jsou přesvědčení, že je správné. Cena výrobku přitom není rozhodujícím faktorem. Foodies se zajímají o původ potravin, o to, zda jsou zdravotně nezávadné a jestli při jejich výrobě nebyla porušována lidská práva. Nabídka obchodníků se tomuto typu poučených a zvídavých spotřebitelů musí přizpůsobovat a díky tomu se kvalita potravin u nás zvyšuje,“ vysvětluje Iveta Hajdáková.

03037040.jpeg

Málokdo by asi tipoval, že původ moderních foodies, kteří zaplavují internet fotkami svého jídla, bychom hledali u amerických hippies v 60. letech. Právě ti se totiž začali zajímat o globální dopady masového zemědělství a začali prosazovat konzumaci lokálních, nejlépe vlastnoručně vypěstovaných plodin. Zajímali se o práva zvířat a jako součást svého boje proti „systému“ vnímali i odmítání velkých fastfoodových řetězců, které byly v té době v USA na vzestupu. Dnešní foodies tak podle Ivety částečně přejali něco z gastronomických idejí od hippies a v něčem navazují na klasické gurmány.

Poslechněte si celý rozhovor se sociální antropoložkou Ivetou Hajdákovou.

Spustit audio