Čubky, zadky a nazí lidé ve svých bytech. Trojice fotografů představuje svůj svět nahoty

14. září 2016

Barbora Lazarczyková, Jakub alias JAKO i Martin Gabriel Pavel mají něco společného. V tvorbách všech těchto fotografů je zastoupená tematika nahoty, obnaženosti, a to v různých podobách a formách. Každý představuje odlišný způsob, jakým nahotu na fotografiích zachycují, jak s ní pracují a co pro ně představuje. Báry holčičí, hravý a zábavný přístup, Jakubův něžný způsob odhalování a Martinova odysea za objevováním.

Barbora Lazarczyková, Čubky sobě

Jaký byl ten prvotní impuls k tomu, začít fotit obnažená těla? U mě to bylo dost klasický. Koupila jsem si foťák, bavilo mě fotit, ale nikdy jsem si nedokázala představit, že bych byla fotografka. Neviděla jsem se v tom. Nevěděla jsem ani, v jakém fotografickém žánru bych se chtěla realizovat. Potom jsem se nějak dostala k testovacímu focení pro agentury, kde už začalo nějaké svlékání. A tam jsem zjistila, že to je přesně to, co chci dělat.

03704739.jpeg

Řekla jsi, že tě baví to svlékání. Mohla bys to rozvést? Nejvíc mě na tom baví ta zábava. Celá ta situace je vtipná – ty ostychy, blbý vtipy. Je zvláštní, jakým způsobem lidé odbourávávají nějaký přirozený stud. S kamarádkami je to volnější a hranice v podstatě nejsou, zatímco s holkama, se kterýma se neznám, se nejdřív sejdu a chci, abychom se nějak sblížily. Nedokázala bych fotit holky jako na běžícím páse.

Proč ne? Dobře, asi bych to dokázala, ale nebavilo by mě to. Pro mě to musí mít nějaký smysl a ten je v tomhle vlastně prozaickej – mě baví ta sranda a radost, kterou lidi mají z toho, když vidí hezkou fotku nahé holky. Ke mně dost často chodí holky, které se fotí pro svého partnera, a je vážně pak hrozně příjemné číst si zprávu od nadšeného typa, který je úplně vyřízený z toho, že se pro něj jeho baba nafotila nahá. I pro tu holku je příjemný cítit tenhle druh zájmu.

Takže focením nahých těl rozdáváš radost mezi partnery? Přesně tak to je.

Podle čeho se podle tebe pozná dobře vyfocená fotka, na které je nahota? Přece jenom je to vděčné fotografické téma. Navíc vyfotit nahou ženskou – to se bude někomu líbit vždycky. Třeba to, že se ta fotka líbí i holkám, to, že tě pošimrá v podbřišku, že se na ni musíš dívat znova. To musí každý vědět sám. Pro mě to je to, že mi ten člověk napíše, že podobnou fotku chce taky.

03704740.jpeg

Existuje pro tebe osobně nějaká hranice mezi nahou fotkou a pornem? Já osobně tu hranici ještě neobjevila. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by mi někdo nabídl něco, co bych nepřijala.

Setkáváš se s nějakou negativní reakcí společnosti? Ne, to se mi opravdu nestává. I třeba projekt Čubky sobě je vlastně filtr, kterým se snažím prohnat lidi, které k sobě chci přitáhnout, kteří mají podobný smysl pro humor a kteří to chápou. Když třeba někde nahlas řeknu, co dělám, a jsem ve společnosti neznámých lidí, tak se setkávám spíš s pozitivními reakcem a rozdám vizitiky.

Na druhou stranu je tu společenská debata o vnímání žen jako sexuálních objektů, kdy nahá ženská je vlastně dobrá ženská – nepřipadáš si v tomhle jako takový ďáblův advokát? Ženy dělají svět krásnějším. To beru jako fakt. Mně přijde to, že se holky dobrovolně, a to je podstatné slovo, dobrovolně svléknou, pokud je to baví, úplně v pořádku.

03704741.jpeg

JAKO

Je ve tvých fotkách něco, co je spojuje? Nějaký záměr? Je to zábava, sex, vzrušení, co to je? Na začátku jsem si vymyslel svůj podpis. Tím je fotka zadku. Prostě zadek. Bavilo mě, jaké otázky může vyvolat něco takového, jako je zadek. Dělám to doteď a stal se z toho takový nešvar, za který nejsem úplně rád, že JAKO je synonymem k zadkům. Na začátku to byla sranda a teď mě to vlastně předběhlo. Rozhodně to není to stěžejní, co dělám, ale je-li něco, co spojuje všechny moje fotky a celé mé portfolio, tak jsou to zadky. Na každé mé fotce je někde zadek.

Takže zadky jsou vlastně tvý graffiti na internetu? Tvůj podpis, že jsi někde byl? Jo, to je ono. Já jsem to navíc dělal v době – a ať to zní všelijak – když ty zadky ještě tolik nefrčely. Bavíme se o roce třeba 2009, kdy ještě v Čechách nejela vlna twerku a velkých zadků. Pak následovalo to ohromný přehlcení velkými zadky a dnes už v té záplavě ani nepoznáš, která je moje a která je někoho jiného. Dnes je to už úplně obyčejná věc, nic zvláštního.

03704731.jpeg

Jak do toho zapadá teda JAKO? To je alter ego, které je za zadky, a důvod, proč nepublikuješ pod svým reálným jménem? Když jsem začínal, tak jsem vystupoval pod svým reálným jménem, ale postupem času jsem to jméno začal mazat, začal jsem se skrývat a oddělovat svůj fotografický život od toho osobního. Měl jsem dokonce dva profily – kdy jeden byl profesní a druhý osobní. Ten první samozřejmě někdo nahlásil. V té době jsem se hledal, fotil jsem dost surově, neřekl bych, že to bylo porno, ale bylo to divný. Chtěl jsem být další Terry Richardson a s tím se pojilo spoustu nepříjemných věcí. Hrozně moc drbů o tom, co s holkama dělám a že s nimi chci určitě jenom spát, a že když se svléknou, tak něco musí být. Nikdy nebylo. Mně i mé tehdejší přítelkyni to působilo značný problémy. Dokonce i v barech se mě lidi ptali na čísla, na intimní detaily ohledně žen. Tak jsem se raději skryl.

03704732.jpeg

Myslíš, že tahle optika je něco specifického pro české prostředí? Je to česká věc. Za hranicemi, tím myslím ještě slovenskými, je hrana, na které se já pohybuju a kterou jsem ale neurčil já, ale někdo jiný, posunutá trochu jinde. Jo, musím říct, že nám tady chybí pár desítek let i v téhle fotografii. Pořád tu podle mě je lehká prudérnost. Jsme otevření, ale něčemu se bráníme. Propojením nahoty s fashion fotkou trochu provokat. Češi se drží konvencí, pravidel a nějaké rádoby perfektnosti. To nikde není.

Tu hranu bych řekl často definují nějaké policy na sociálních sítích. Zeptám se takhle – ukazoval bys víc, kdyby ti to Facebook a Instagram dovolily? Ne. Já si nemyslím, že krása je v nahotě. Krása je třeba pro mě osobně v křivkách, proto raději fotím ženy, i když jsem fotil i muže. Ale ne, tam bych klesnout nechtěl. To bych se přesně dostal někam, kde bych nikdy nechtěl být. Musím říct, že vlastně ani nejsem primárně fotograf nahotinek, jak někteří říkají. Pro mě nikdy není cíl holku svléknou, já pouze fotím, co mi modelka dovolí. Nepřekračovat hranice, to je základ.

Musím říct, že když vidím tvé fotky, nemůžu se ubránit tomu, že tvoje fotky patří jenom hezkým lidem, hezkým zadkům, když budu konkrétní. Neznám tvoje osobní portfolio, ale není to trochu tak?Na tohle já nedokážu odpovědět. Otiskuju to, z čeho mám radost. Je to navíc o nějakém vkusu. Tenhle názor, že hezká ženská – hezká fotka. Já nevím.

03704734.jpeg

Zeptám se jinak – fotil jsi holky, které třeba podle nějakých obecných norem krásné nejsou? Ať už pro to, že nemají podle dnešních standardů ideální tělo, váhu apod. Jasně, samozřejmě. Já nefotím profesionální modelky, protože agentury mě moc nemají rády, a vracíme se tam, kde jsme byli předtím. Já nefotím modelky podle tabulek. Já fotím „obyčejný holky“, které dobře vypadají anebo, a pozor, to je důležitý, se dobře cítí. Měl jsem tu čest fotit holky, které nebyly od pohledu sexidoly, ale ony to uměly. Uměly se prodat, a tím nemyslím to, že by byly laciný, spíš že uměly ovládat grimasy a měly něco v očích. Jakmile jsou oči prázdný, tak ty fotíš ducha. Kolikrát to vypadá, že zadržuje prd. Fotil jsem takovéhle instagramové královny, které byly chladný jako led a dřevěný jako prkno, a s tímhle to moc nejde.

Jaký máš ty osobně vztah s vlastním tělem? Navzdory tomu, že jsem exhibicionista a miluju pozornost, tak jsem fyzicky hodně stydlivej. Sám jsem se nikdy nenechal vyfofit.

Martin Gabriel Pavel

Existuje u tebe nějaká potřeba fotit odhalené tělo? To nevím. Právě proto to dělám, abych to zjistil. Až to zjistím, tak s tím možná přestanu. Ono to začínalo nabývat různé významy. Ze začátku tam byly pochopitelně, nebudu lhát, nějaké fyzické pudy, kdy vidět nahé ženské tělo pro mě bylo vlastně objevování. Čím jsem fotil víc, víc jsem zjišťoval, že někoho opakuju, a k tématům, která jsem chtěl řešit, jsem se musel dopracovat sám. Navíc ta intimita a erotičnost se dají vyjádřit i jinými způsoby. Dá se obnažovat i jinak, než být nahý. Modelky se často radši svléknou, než aby se odhalily.

Tím myslíš, že nahota je relativní. Jo, přesně tak. Já pak přešel na video, protože jsem se tam mohl o sobě a o ostatních lidech dozvědět víc. Fotka je bez konceptu vyčerpaná. Estetika lidského těla je úplně vyprázdněná.

03704730.jpeg

Myslíš? Všechno už bylo vyfocený. Musí tam být nějaký příběh. Samo o sobě – možná v užité fotografii, ale ve volné tvorbě úplně nevím.

Co je podle tebe hlavní rozdíl mezi focením obnažených mužů a žen? Určitě orientace fotografa. Ale třeba u Daily Portraitu jsem zjistil, že dokážu i na muži najít něco, díky čemu se do něho zamiluju.

Co je to „něco“?Cokoliv.

Pracoval jsi v Čechách i v Německu. Jak bys třeba přístup k odhalené fotografii porovnal?Obecně je Evropa konzervativní, bych řekl.

Jak vnímáš svoje tělo? Autoportréty jsem fotil poměrně dlouho. Ten vztah s vlastním tělem – já jsem hodně zvyklý z videí se sebou nějak pracovat. Ale svoje tělo bych řekl, že člověk využije, když není někdo jiný, s kým by mohl tvořit. To pnutí člověk nahrazuje sebou. Jo a pak vidím, že jsem byl dřív hubenej. To už teď taky neplatí.

autor: Dominik Čech
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.