Cyklisto, nespadni z kola! Co se zvýšenou nehodovostí kol?

25. srpen 2014

„Ráno jsem spěchala, jedu po tramvajovém pásu přes křižovatku na Palmovce. Dokonce se blížila tramvaj, do které bych mohla se svým skládacím kolem naskočit. Ale jak se na křižovatce koleje spojují, najela jsem do jedné z nich a spadla na pusu. Za mnou jela ta tramvaj – prostě skvělý.“ Jestli se kolem vás šíří podobné historky, jako vypráví cyklistka Zuzana, není to náhoda. Letos napočítala pražská záchranná služba o 26 procent více úrazů na kole, než se za stejné období událo loňský rok. Může za to větší nárůst obliby cyklistiky, větší nepozornost, nebo prostě mimozemšťani?

Odpověď s námi hledal vášnivý cyklista a člen občanského sdružení Auto*Mat Vratislav Filler. Podle něj není třeba panikařit, protože statistiky záchranné služby nejsou jediný relevantní zdroj informací: „Pokud je tam zvýšení, tak nehody šetřené policií to zatím nepotvrzují,“ vysvětluje Filler a k číslům záchranářů zároveň přidává logicky znějící vysvětlení: „Pokud se nehodovost zvýšila, může to být způsobené tím, že se letos jezdí opravdu už od brzkého jara. Bylo krásné počasí. Jezdí se víc, a tím pádem je víc nehod.“ Zdá se, že hezké počasí má svoje nevýhody. Ty vás ale vůbec nemusí potkat, když si necháte poradit, jak jezdit ve městě, nebo si uvědomíte, co všechno se vám může stát a na co si dát pozor.

„Jedu si na svém starém favoritu, najednou se otevřou dveře stojícího auta. To jsem samozřejmě nečekala, zasekla jsem se kolem o dveře a udělala salto. Jako nějaká slečinka jsem neměla helmu a jela v šatečkách,“ přiznává Lenka, která už raději na kole po Praze nejezdí. Přijde vám podobná nehoda jako z grotesky? Vratislav Filler naopak upozorňuje na četnost takových nehod: „Obvyklá chyba je, že cyklista jede velice blízko řady zaparkovaných aut. Hrozí mu, že někdo otevře dveře a dojde ke kolizi.“ Pokud vám zaparkované auto není dost dobré, nabízí se i nehoda s kamionem. Tu si zažil Mikuláš, jinak stavitel kol, na náměstí Svobody v Dejvicích. Podle svých slov jel podle pravidel, po cyklistickém pruhu vedle kamionu, společně vjeli na křižovatku a zatáčeli na stejnou stranu. Kamion si ale do zatáčky musel najet, což udělal – přes Mikulášův bicykl: „Kolo skončilo úplně sešrotované, já jsem měl jenom natržené vazy v rameni.“

03192727.png

K tomu, abyste se zřídili, samozřejmě nepotřebujete kamion, vystačíte si sami. „Mířil jsem dolů z kopce a neuvědomil si, jak moc rychle jedu. V zatáčce jsem se vysypal. Spadl jsem na hlavu, praskla mi helma. Pak jsem si chvilku nic nepamatoval a potom dva měsíce viděl dvojmo,“ vypráví dnes už s pousmáním Petr, zároveň ale dodává, že kdyby před lety neměl na hlavě přilbu, do žádné reportáže by nepřispěl. Helmu doporučuje i Lenka, která přidává taky kolo, „které brzdí rychle, ne, že šlapete dozadu“. Podle ní by cyklisti měli myslet taky na ostatní, a ne jen na to, „že si jedou na kole“. Petr to vidí stejně: „Člověk nesmí jezdit agresivně. A musí předpokládat, že mu tam někdo vjede, pes mu skočí do cesty. Známý spadl na kole a měl nepříjemné léčení jen proto, že si někdo přes rameno přehazoval sportovní tašku a neviděl ho.“

Vratislav z Auto*Matu přidává městskou obezřetnost: „V zásadě platí nevjíždět tam, kde se hodně bojím, kde mě předjíždí rychle jedoucí auta, pokud možno se vyhnout vedlejšími ulicemi.“ A jestli vás zajímá, kterému místu byste se v Praze měli vyhnout velkým obloukem, je to Smetanovo nábřeží. Podle Vratislava je největší nehodovost právě na tomhle jinak fotogenickém místě. A když už tam pojedete, pozor na zrádné koleje: „Jezdit se přes ně dá, ale vždycky v pravém úhlu.“ Dodává taky dvě klíčová slova pro všechny: „Nespěchat a nepanikařit.“ Calm down and ride a bike.

autor: Jonáš Zbořil
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.