Hostina, která mohla skončit na skládce

10. září na pražském Václavském náměstí proběhne happening Hostina pro tisíc. Najíst se může kdokoli, vařit se bude ze surovin, které by jinak skončily v kontejnerech. Nejsou už totiž esteticky perfektní nebo se blíží datum jejich doporučené spotřeby.

„Chceme zmedializovat problém plýtvání jídlem. Hostina nespasí tisíc lidí, není to akce, která má někoho nasytit. Chceme ukázat, že třeba z unavenejch ingrediencí se dá uvařit velice dobrý jídlo a že je hrozná škoda to vyhazovat,“ říká Tomáš Sýkora z iniciativy Zachraň jídlo! Ta se inspirovala u britského projektu z roku 2009. “Organizace Feeding the 5000 poprvé uspořádala takovouhle obří hostinu na Trafalgarském náměstí v Londýně. Ta hostina měla velmi dobrý výstup a veřejnost to velmi dobře přijala. Následně se začaly dít různý věci, aby k plýtvání nedocházelo,“ dodává další z aktivistů Adam Podhola.

„U nás sice nejsou relevantní statistiky, protože se nikdo ani nevěnuje zkoumání toho, jak moc kdo vyplýtvá, nicméně spodní hranici můžeme vymezit západními státy. Ve Velké Británii nebo v Německu jsou ty údaje jasné a pohybuje se to kolem 80 až 100 kilo potravin na osobu ročně.“

Plýtvá se přitom všude: „Plýtvá se u farmářů, kteří nechávají na poli příliš malé nebo velké brambory nebo křivé okurky, k dalším ztrátám dochází ve zpracovatelství. Potom obchody vyhazují potraviny, které mají špatně natištěnou etiku, poškozený obal, nebo už nevypadají esteticky lákavě. A plýtvá se i na nejnižším stupni, u spotřebitelů. Nakupují moc, nespotřebují to, neumí potraviny správně skladovat,“ vypočítává Tomáš. „A když vyhazujeme to rajče, který jsme koupili, tak nevidíme, že je v tom třeba 50 litrů vody, který jsou třeba na jeho vypěstování. To uvádí poslední zpráva OSN, která se zaměřila na environmentální aspekt plýtvání,“ doplňuje Adam.

Shnilá jablka |foto: Stock Exchange

Tyto potraviny by přitom mohly být použity pro potřebné – v azylových domech a krizových centrech, pro lidi bez domova. O to se snaží potravinové banky, na které bývají (hlavně v zahraničí) navázané sítě dalších dobrovolníků. Pražská potravinová banka má přes šedesát odběratelů. Potraviny, které by jinak skončily na skládce, pomáhají deseti tisícům lidí, čtvrtina z toho jsou děti. Mohlo by jít o mnohem víc potřebných, ale například supermarketům darování potravin komplikuje zákon: „Pokud chtějí darovat potravinové bance potraviny, musejí z nich zaplatit patnáctiprocentní daň. Pak je pro ně někdy levnější jídlo vyhodit než ho někomu darovat.“

Záříjovou hostinou ale aktivity skupiny Zachraň jídlo! nekončí, nápadů proti plýtvání potravinami mají spoustu: „Dřív fungovalo paběrkování, zbytky úrody, které zůstaly na poli, si mohli vzít chudí. Podobně třeba dneska mají někteří lidé sady, zahrady nebo i pole, které nedokáží sklidit. Ideální by bylo přesměrovat dobrovolníky, kteří se nám hlásí, k těmto lidem, vypaběrkovat to jídlo a dát ho potravinové bance.“

Další nápady se inspirují na webu nebo třeba mobilní aplikací, která funguje v Německu: „Máte plnou ledničku, odjíždíte na víkend pryč a nechcete to vyhodit. Napíšete tam svou adresu, co máte v lednici, a kdo chce, může si pro to přijít. Skočíte si tam na kole a můžete udělat třeba skvělou večeři pro kamarády, která vás nic nestojí. Kdyby tady vznikla iniciativa, která by nějak takhle pracovala s webem a aplikacema, bylo by to ideální,“ uzavírají Tomáš a Adam.

Dobrovolníci se můžou hlásit na zachranjidlo.cz. Pro hostinu jsou mimochodem třeba hluboké talíře, které pak poputují k dalším potřebným.