Hybernská: Univerzita dostala budovu na dobu neurčitou, squattery vyhnala policie za půl dne
Náměstí Republiky a jeho přilehlé ulice patří k nejvyhledávanějším a nejatraktivnějším místům v Praze. Nákupní centra Kotva a Palladium generují vysoké obraty, Obecní dům láká turisty, Divadlo Hybernia milovníky muzikálů a opery. Naproti Prašné bráně v Hybernské ulici jsou však rozsáhlé komplexy prázdných budov, se kterými si stát ani magistrát už léta neví rady. Jeden z nich v dubnu ožil díky Karlově univerzitě, na chátrání druhého upozornil sobotní squatterskou akcí kolektiv Obsaď a žij.
Prázdnou budovu na Hybernské v sobotu v podvečer obsadilo několik desítek lidí. Cílem akce bylo upozornit na problém rychle stoupajících nájmů a alarmující počet lidí bez domova, který podle názoru squatterů stát i veřejné instituce dlouhodobě přehlíží. V oficiálním prohlášení formou ironického kvízu připomněli, že vláda nepřijala zákon o sociálním bydlení a město dál rozprodává obecní byty, které by podle nich mohly sloužit sociálně slabým. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a magistrát hlavního města Prahy disponují podle squatterů velkým počtem dlouhodobě nevyužitých budov.
„Hybernskou 2 jsme převzali zhruba před rokem a půl od Ministerstva financí a projevilo o ni zájem město Praha. Proto v současnosti jednáme o převodu. V žádném případě není pravda, že by tyto nemovitosti záměrně chátraly, jak se objevilo na internetu,“ uvedl tiskový mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.
Klinika pro 48 drážních geodetů
Aktivisté z kolektivu Obsaď a žij si dům v Hybernské ulici číslo 2 nevybrali náhodou. Kolektiv spjatý s Autonomním sociálním centrem Klinika chtěl vyvrátit tvrzení náměstka pro majetek Správy železniční dopravní cesty Tomáše Drmoly, že je žižkovská Klinika jediným vhodným místem k zřízení administrativních prostor úřadu. Budova bývalé plicní polikliniky totiž momentálně úřadu patří. SŽDC sem plánuje přemístit své geodety. „Přestože do našeho majetku přešlo nově přes 1 500 budov, žádná z nich nevyhovuje potřebám 48 zaměstnanců drážní geodézie tak dobře jako Klinika,“ potvrdil Drmola před časem v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Kolektiv Kliniky v domě zatím zůstává. Provozuje tu jazykové kurzy, pořádá vernisáže a koncerty. Dá se ale očekávat, že bude muset brzy pryč. Dům v Jeseniově ulici na Žižkově vlastnil původně stát. Převzít jej chtěl pražský magistrát, v plánu byla i možnost nechat dům kolektivu Kliniky. Potom o něj zažádala Správa železniční dopravní cesty, která na svém záměru přestěhovat do budovy geodety trvá. Na obsazení budovy v Hybernské odmítlo tiskové oddělení SŽDC reagovat s odkazem na minulá vyjádření. Dodalo, že plány na využití Kliniky se nezměnily.
Do rána na střeše
Kolektiv Obsaď a žij se rozhodl k demonstrativní akci v Hybernské bez předchozí komunikace s magistrátem. „Věříme, že přímé akce mohou mít větší odezvu než nekonečná jednání, ze kterých nakonec nic nevzejde,“ říká mluvčí kolektivu. V sobotu odpoledne proto squatteři vnikli do budovy a vyvěsili z oken zabrané budovy transparenty s nápisy „Klinikou to nekončí“, „Bydlení je právo“ nebo „Prague: Museum of Ruins“. V budově se pak mělo promítat, žonglovat a číst poezie. Po dvou hodinách ale prostory vyklidila policie. Několik účastníků zůstalo na střeše, brzy ráno odsud dobrovolně odešli. Podle ÚZSVM způsobili squatteři škodu na majetku, kterou se teď úřad pokouší vyčíslit.
Zcela jiný příběh prožívají studenti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Město letos v dubnu škole nabídlo k užívání do té doby prázdný komplex budov v Hybernské ulici sousedící s obsazeným domem. Nejprve tu univerzita uspořádala kulturně-vědecký festival Týden diverzity, momentálně s magistrátem ladí detaily dlouhodobého pronájmu. Díky tomu vznikla studentská iniciativa nazvaná Hybernská ožívá, jejímž cílem je vytvoření unikátního kampusu přímo v centru Prahy. V prostorech otevřených veřejnosti by studenti mohli například vystavovat svoje umělecké práce.
Už teď je tu přednáškový a koncertní sál, rozjíždí se free shop a výměna knih, přes léto se budou v horním patře dotvářet studijní prostory a v přízemí se otevře galerie. Organizátoři si zároveň od projektu slibují otevření debaty o roli studentů a univerzity ve společnosti a o tom, co by se mohlo na univerzitě zlepšit. Inspirací jsou evropské studentské domy i kampusy amerických vysokých škol. Místa, kde by se mohli studenti potkávat a která by sloužila jako zázemí pro studentské spolky na českých univerzitách, stále chybí.
Jiný přístup, stejný cíl
Sobotní squatterská akce neměla podle slov mluvčí kolektivu Obsaď a žij s aktivitami spolku Hybernská ožívá Univerzity Karlovy nic společného. „My podporujeme jakoukoliv aktivitu, která je podle nás pozitivní, přestože není tak radikální jako ta naše,“ vysvětluje mluvčí kolektivu. „To, že ty dva domy jsou vedle sebe, ale nic neznamená, ty akce spolu nesouvisí. Klinika je nehierarchický kolektiv, autonomní centrum. Pro spoustu institucí je tohle asi příliš velká překážka,“ dodává.
Podle vyjádření Jana Bičovského, proděkana pro přijímací řízení a vnější vztahy FF UK, se o sobotním obsazení sousedního domu dozvěděli až z médií. „Měli jsme trochu strach. Ani ne tak z toho, že by to narušilo naše jednání s magistrátem. Veřejný obraz těch událostí by ale mohl poškodit to, o co se tu snažíme. Když se mluví o Hybernské a současně o squatterech, někoho může napadnout, že je tam souvislost. Jakmile se to dostane do médií, je velice těžké vysvětlovat lidem, že to spolu nemá nic společného.“
Univerzita je s magistrátem zajedno v tom, že prázdné domy by se neměly obsazovat „na úkor vlastníka, bez jakékoliv komunikace“, jak tvrdí Bičovský. „Neznamená to, že nutně odsuzujeme, že když někdo vidí prázdný dům, tak se domnívá, že by měl být využit. Je ale potřeba jednat s majitelem a představit mu konkrétní projekt. Výsledek našeho jednání s městem dokázal, že to jde. Musíte nabídnout důvěryhodnou instituci a projekt.“
Kolik je ve městě prázdných domů?
„Je důležité stále poukazovat na to, že Praha je extrém z hlediska prázdných domů v centru města a že jsou různé způsoby, jak domy oživovat,“ říká koordinátorka projektu Hybernská ožívá Sára Vidímová. My jsme zvolili cestu vyjednávání zaštítěného univerzitou. Ale nebýt debat, které následovaly aktivitám squatterů, a to nejen v Česku, ale i v celé Evropě, téma prázdných domů by se neotevřelo. Toho jsme si všichni vědomi. My jen prosazujeme jiné způsoby oživování těch domů,“ dodává Vidímová.
Více než desetiletí nevyužívaný komplex staveb, který teď spravují studenti, dříve sloužil jako vládní kanceláře a trénoval v něm i Útvar rychlého nasazení. Město ho poskytlo Univerzitě Karlově teprve nyní. Na dotaz, proč byl dům v centru města tak dlouho nevyužitý, magistrát nebyl schopen odpovědět. Teď se snaží získat od státu i vedlejší dům, obsazený v sobotu squattery, protože historicky byly budovy propojené. „Jednání jsou ale teprve na začátku. Další domy se mohou eventuálně přičlenit,“ upřesňuje tiskový mluvčí magistrátu Vít Hofman. Městu však chybí konkrétní plán, co s prázdnými budovami do budoucna dělat. „Samozřejmě, opuštěné domy jako potenciální problém vnímáme, řada z nich je ale v soukromém vlastnictví a kvůli tomu je velice obtížné s tímto problémem nějak naložit.“ Přesný počet prázdných budov ve vlastnictví města a státu úřady neznají, momentálně se je proto snaží mapovat iniciativa Prázdné domy.
Kolektiv Obsaď a žij skončil v policejních antonech a na několik hodin na policejní stanici v Bartolomějské. Autonomní sociální centrum Klinika bude s největší pravděpodobností vyklizeno v průběhu podzimu pro potřeby 48 drážních geodetů. Projekt Hybernská ožívá naopak dále zve na své facebookové stránce na blešák a další akce na dvorku.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
