Společnost On Air12. května  2017 v 15:20  

I odborné texty jsou drahé zboží. Z placených databází je vysvobozují Robinové Hoodové vědy

Podle Alexandry Elbakyan by každý, bez rozdílu v příjmech nebo příslušnosti k institucím, měl mít právo na přístup k informacím - Foto:  uonottingham, Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 2.0 Generic

Podle Alexandry Elbakyan by každý, bez rozdílu v příjmech nebo příslušnosti k institucím, měl mít právo na přístup k informacímFoto:  uonottingham, Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 2.0 Generic

Pokoušeli jste se někdy dohledat originální výzkum, o kterém se psalo v rubrice „Vědci zjistili, že…“? Nejspíš na vás vyskočilo stručné shrnutí a dvojciferná dolarová částka za stažení plného textu. Potýkají se s tím i samotní vědci vyhledávající podklady pro další výzkum. Mnohým z nich už došla trpělivost a požadavek platit dolary odborným vydavatelstvím začali obcházet pomocí několika oblíbených webových platforem. Některé fungují na principu komerčních sociálních sítí, úspěšné jsou ale i ty, které se pohybují na hraně zákona.

V roce 2011 se tehdy dvaadvacetiletá kazašská studentka Alexandra Elbakyan odhodlala k něčemu, o čem možná tajně snily tisíce vědců po celém světě. Založila stránku Sci-Hub, která vás k odborným článkům dostane zadarmo. Od anonymních dárců totiž Elbakyan získala množství přístupových údajů do placených databází. Díky nim umožnila v podstatě komukoliv procházet desítky milionů článků z recenzovaných časopisů. 

Vedla ji k tomu frustrace z extrémně vysokých cen, které studenti, vědci a instituce musí platit za přístup k informacím, bez nichž se při své práci neobejdou. Elbakyan se nestydí přiznat, že to, co dělá, je internetové pirátství. Má pro to ale argumenty, díky kterým si vysloužila přezdívku Robin Hood vědy. Podle ní by každý, bez rozdílu v příjmech nebo příslušnosti k institucím, měl mít právo na přístup k informacím. Zdaleka ne všichni vědci, ať už začínající, nebo renomovaní, dnes mají na to, aby platili desítky dolarů za každý článek, který potřebují během svých výzkumů prostudovat. 

Elsevier versus svět 

Sci-Hub ve vědecké komunitě vyvolal spiklenecké nadšení, a to nejen kvůli tomu, že se ke článkům přes něj dá dostat bezplatně. Odboural totiž také zdlouhavé zadávání přihlašovacích údajů v placených databázích a používat ho začali i lidé, kterým sice přístup ke článkům platí univerzita nebo výzkumný ústav, ale přes guerillový web se k informacím dostanou mnohem pohodlněji. Vloni Sci-Hub vyřizoval až 200 tisíc dotazů denně. Nadšení však nesdíleli velcí vydavatelé vědeckých časopisů, pro které je akademická sféra zlatým dolem – je na nich víceméně závislá. Nejde jen o samotnou distribuci informací, ale i o systém hodnocení vědy, který se do velké míry opírá o publikaci výsledků v odborných časopisech. 

Alexandra Elbakyan, zakladatelka webu Sci-Hub - Foto:  Krassotkin, Creative Commons CC0 1.0 Universal

Největší vydavatelský dům Elsevier měl za rok 2016 obrat téměř 3 miliardy dolarů s procenty zisku dosahujícími zhruba čtyřnásobku toho, co je běžné ve většině odvětví. Za to dlouhodobě sklízí kritiku i od takových institucí, jako je Harvardova univerzita. Už v roce 2012 Harvard varoval, že rostoucí ceny odborných databází jsou pro zdejší knihovnu neudržitelné a že negativně ovlivňují kvalitu vědecké práce. Ve stejném roce byla spuštěna výzva, která Elsevieru hrozila bojkotem a kterou nakonec podepsalo 15 tisíc vědců včetně některých laureátů Nobelovy ceny. 

Elsevier v roce 2015 se Sci-Hubem rozpoutal soudní bitvu, kvůli které americké úřady zablokovaly jeho původní adresu na doméně .org. Sci-Hub ale rychle zareagoval spuštěním hned několika nových adres. Elbakayan se tehdy odvolávala na Všeobecnou deklaraci lidských práv a v rozhovoru pro server TorrentFreak varovala, že pokud bude projekt nucen skončit, bude to znamenat, že veřejnost nemá právo na vědomosti. Společně se Sci-Hubem si žalobu vysloužila i jeho sesterská stránka Library Genesis, která funguje jako obrovský archiv publikací postahovaných z odborných databází, na mnoha místech je kvůli tomu blokovaná. I ona byla na konci roku 2015 nucena přestěhovat se na jinou doménu. 

Když se otevřená věda potká s byznysem 

Zatímco Sci-Hub a LibGen se pohybují v šedé zóně a za to, že i přes soudní tahanice pořád fungují, vděčí nejspíš hostingu v Rusku, projekt Academia.edu, umožňující komunitní sdílení akademických textů, vsadil na klasický business model. Stránka, která byla založena už v roce 2008, funguje jako sociální síť, kam vědci nahrávají své texty a ostatní přihlášení uživatelé si je pak můžou stahovat. O tom, že je pro vědce vítanou alternativou k systému placených databází, svědčí počet uživatelů, kterých je už přes 47 milionů. Přestože se server hlásí k otevřené vědě a datům, komerční zaměření projektu přináší i svoje problémy. 

Sci-Hub ve vědecké komunitě vyvolal spiklenecké nadšení, a to nejen kvůli tomu, že se ke článkům přes něj dá dostat bezplatně. Odboural totiž také zdlouhavé zadávání přihlašovacích údajů v placených databázích - Foto:  Printscreen z webu Sci-Hub.cc

Už v roce 2015 historik Seth Dembo apeloval na vědce, aby si uvědomili, že používáním Academia.edu se nepodílejí na komunitním projektu, ale zadarmo poskytují výsledky své práci korporaci, která je pak může používat podle svého uvážení. Jak se ukázalo nedávno, nebylo to plané varování. Server nejprve vloni navrhoval možnost zaplatit si za zviditelnění svého textu, letos přišel s rozhodnutím zařadit do placených funkcí fulltextové vyhledávání, kterým se o krok přiblížil fungování klasických placených databází nebo třeba platformy Google Books. Články, které cíleně hledáte, tedy sice na Academia.edu nejspíš stále najdete podle nadpisu nebo okruhu, ale za možnost detailnějšího mapování informací o konkrétním tématu si už musíte připlatit. 

I na Academia.edu se snesla tvrdá kritika a vloni na Twitteru dokonce koloval hashtag #DeleteAcademiaEdu vyzývající vědce k bojkotu této sociální sítě. Pro ty, kteří to skutečně udělali, se asi nejpopulárnější alternativou stala platforma Zenodo, vytvořená sítí volně dostupných úložišť OpenAIRE a Evropskou organizací pro jaderný výzkum. Jestliže Elsevier v budoucnu dosáhne vypnutí Sci-Hubu a LibGenu, bude to zřejmě Zenodo, kdo převezme štafetu propagace svobodného přístupu k vědeckým informacím. 

Pořad: On Air  |  Stanice: ČRo Radio Wave
Čas vysílání: pondělí-pátek 8:00-18:00 a 19:00-20:00; víkend 8:00-12:00 + 14:00-18:00 + 19:00-20:00  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Anketa

 

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace