Jak v Česku vyrůst ve vtipnou ženu. Televizní Lucky, Terezy a Uršuly nepomůžou

Jako další se mi vybavují Salt-N-Pepa a jejich píseň Let’s Talk Abou Sex, které jsme se s bratrem smáli, protože je „o tom“. Taky mi přišlo neuvěřitelné, že ve videoklipu vystupují ženy s fyziognomií Heleny Fibingerové a muži jsou v nich pouze kulisou v pozadí, něco jako bolševník planě rostoucí u cesty.

Okolo 13 let jsem se stala vegankou a vyhledávala jsem vše, co zavánělo sluníčkářstvím, bílou magií a jinakostí. V batikované sukni z indického obchodu jsem četla pamflety o stravě bez masa, Vagina monology, samozřejmě něco o smrti – to byl must have. A Deníky Sylvie Plath. Staré modly z dětství mě už začaly unavovat – u Lucky V. převládl pocit, že je dobře cvičený šimpanz, a o Tereze Pergnerové si už tehdy povídali holubi na střeše, že z ní nemluví tolik autentický humor, jako spíš piko.

Bůh žehnej agentce Scullyové a jejím sestrám

Jako k referenčnímu vzoru se dalo vztahovat k agentce Scullyové a s trochou shovívavosti i ke Zlatě Adamovské v Hříších pro pátera Knoxe. Vzpomenout si na vtipné ženy z českého šoubyznysu je stejně těžké jako rozpomenout se na své minulé životy. So called humor prezentovala brýlatá bytost z Mládkovy party v Čundrcountryshow: vtip byl v tom, že je ve velkých brýlích ošklivá. Pak tu byla Uršula Kluková: paní s nejhustšími vlasy, archetyp učitelky zeměpisu, sekundující Jirkovi Krampolovi a jeho košilatým vtipům. Janžurka byla spíš interpretka humoru, ne autorka – takže něco jako domácí limonáda ze sirupu, i když výborná.

S bratrem jsme se jako malí rádi dívali na interpelace v Parlamentu, a i když se za to trochu stydím, hrozně vtipní nám tehdy přišli Ransdorf (RIP) a Zeman (ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká – jak zpívá Nohavica). Taky tu byly hubaté moderátorky politického pořadu „21“ v Čété – Obzinová, Bobošíková a Tachecí. Líbilo se mi, jak jsou ironické a všechny setřou jako holubí trus z okýnka auta.

Humor vymřel po přeslici

Nevím, jak je tomu v ostatních zemích, ale u nás není v tzv. oblasti humoru na koho navazovat, pokud jste holka. Pokud nepočítám Zuzanu Bubílkovou, a tu opravdu nepočítám. Humor je navíc křehký co do definice, takže vyžaduje na výběr ještě širší škálu než košíčky podprsenek. Současně je pro budoucí komičky pole neorané výhodné – nachází se v podobné situaci jako podnikatelé těsně po sametové revoluci, mohou si samy nastavit nová pravidla.

Uršula Kluková|foto: Adam Kebrt

Humor, aspoň jak ho vnímám já, vyžaduje odvahu být i neoblíben a v této ochotě ženy, alespoň u nás, zatím zaostávají – ne však proto, že by neuměly být ostré a že jsou schopny produkovat jenom laskavé vtípky jako Marie Poledňáková, ale protože se strategie ironie, sarkasmu a vtipkování na hraně nevyplácí. Pro názornost si představuji libovolný díl z mého oblíbeného seriálu Louie CK. Jen místo Louieho v hlavní roli s ženou – sama nevím, jestli bych se nezajíkala studem při pohledu na ženu, která celé dny masturbuje, jí zmrzlinu a nakládané matjesy a místo, aby navštívila otce, těsně před vstupem do jeho domu uteče a ukradne skútr.

V dálce vidím Missy Elliott ze Vsetína

Formativní pro mě rozhodně bylo to, že u nás doma, byť jsou skoro všichni mí příbuzní šovinisti jako Borat, se humor cenil a díky ironickému komentáři se dala vyhrát nejedna bitva se sourozenci. Ve svém okolí vidím spoustu mladých i starých vtipných žen, které ovšem tuto schopnost nijak nepěstují, mají ji jaksi mimochodem – napůl na tajňačku, jako když umíte vyměnit duši na kole. Je to takový undergroundový humor, který ovšem bují, and I have a dream, že bude jednou stejně oceňovaný jako prsa ve vysokoškolské soutěži Miss Agro. Pak budou snad i u nás vystupovat ženy jako Sarah Silvermann, Alice Wong, Abbi Jacobson, Illana Glazer nebo Pamela Adlon: takové, co si scénáře a výstupy samy píšou a současně je prezentují.

Pevně doufám, že tenhle den ještě před apokalypsou skutečně nastane a v Česku bude taky nějaká Missy Elliott, zpívající o předčasné ejakulaci, a Elfriede Jelinek, která se nebude bát, že se s takovými názory neprovdá.