Japonský tatér, kterému zavřeli salon, se brání u soudu: Nepracujeme pro gangstery, děláme umění

Před více než dvěma lety provedla policie zásah v Masudově studiu a 29letého tatéra zatkla. Teprve teď začal v ósacké prefektuře soudní proces, v němž se mladý umělec brání proti úředním postihům. Podle Masudy je „nepřijatelné“ považovat tetování plnoletých zákazníků za zločin, píše německý portál Deutsche Welle.

V roce 2015 zatkla policie během razie v Ósace, bývalém hlavním městě Japonska, 30 tatérů, udělila jim pokuty a zavřela jejich salony. Masuda byl jediný ze skupiny, který si to nenechal líbit a rozhodl se bránit. Ostatní se přestěhovali do jiných částí Japonska a tam začali znovu podnikat. Úřady umělce pokutovaly na základě zákona o povinnosti oznamovat lékařskou praxi. Zákon vstoupil v platnost v roce 2001 s cílem regulovat kosmetická tetování jako například trvalý make-up obočí, který musí provádět kvalifikovaný doktor.

Tetování není zločin

„Nikoho neléčím, proto nepotřebuju lékařskou kvalifikaci,“ řekl podle japonských médií Masuda před soudem. „Nechápu, proč by to měl být zločin. Jsem přesvědčený, že tetování je umění a mělo by se uznat jako profese,“ dodal.

Prokurátor ve svém veřejném prohlášení tvrdil, že tetování s sebou nese riziko „poranění kůže a následné bakteriální infekce a alergických reakcí“. A proto každý, kdo provádí tetování a není doktor, „způsobuje tetovanému újmu“. Masuda a jeho právnický tým s tím nesouhlasí. Masudovi právníci argumentují, že prokurátor porušuje Masudovo ústavní právo vykonávat povolání dle své vůle a právo zákazníka usilovat o své štěstí.

Japonské tetování z konce 19. století|foto: Public domain

Tetování má v Japonsku dlouhou tradici, jak připomíná portál Japan Times. Největší rozkvět zažívalo v období Edo od 17. do poloviny 18. století, kdy si jej oblíbili lidé různých profesí včetně hasičů nebo stavitelů. V následujícím období za císaře Meidži, který se snažil zemi modernizovat a přibližovat Západu, vláda tetování zakazovala jako něco barbarského a nevhodného pro civilizovaný národ. A japonské úřady se snaží kontrolovat vzhled a chování obyvatel dodnes. Do tělocvičen, bazénů, lázní nebo slavných horkých pramenů potetovaní lidé buď nesmějí, nebo jsou požádáni, aby si umělecká díla na svých tělech zakryli například obvazem. Lidé s větším tetováním na tato místa často vůbec nesmějí.

Tetování má špatnou pověst i z jiného důvodů. Úřady se dnes na tatéry zaměřují i při zásazích proti gangům. Nejznámějším z nich je organizace jakuza, jejíž členové si tradičně zdobí celá těla vytetovanými draky a démony. Masuda ale úřady uklidňuje, že jeho klienti nejsou členové podsvětí a co se týče hygieny, dává velký důraz na sterilizaci nástrojů.

Lakmusový papírek liberálnosti

Podle Hyoe Yamamota, nezávislého filmaře, který o Masudovi už více než rok natáčí dokumentární film, bude tento případ lakmusovým papírkem testujícím otevřenost japonské společnosti. Filmař říká, že tatéři se v zemi momentálně pohybují v šedé zóně. Obecně platí, že je policie nechává pracovat, pokud na sebe nestrhávají příliš pozornosti. Pokud Masuda případ prohraje a soud uzná, že pokuta a zákaz činnosti byly oprávněné, úřady v dalších prefekturách to podpoří v nulové toleranci tatérů.

Příspěvek byl součástí výběru z médií Radia Wave, který si můžete poslechnout každou středu v 15:20.

Masudovi právníci doufají, že mu soud dá za pravdu a uzná tetování jako umění. Sám Masuda odstartoval kampaň Save Tattooing (Zachraň tetování), která má za cíl zlepšit reputaci tetování a podpořit snahu, aby se z něj stala licencovaná činnost. Právníci ale připomínají, že 99,9 procent případů, které v Japonsku řeší soudy, končí uznáním viny. Další slyšení v Masudově případu by mělo proběhnout 23. května, definitivní rozsudek se očekává koncem července.