Jóga je lék na bolavá záda i duševní prázdnotu a zároveň obrovský byznys

25. listopad 2015

„Jóga je veliký byznys. Ale měli bychom si uvědomit, že tenhle západní byznys částečně v 60. letech jógu v Indii zachránil. Tradice vycházela z toho, že řada tamních učitelů byla živa jenom díky svým mecenášům. A když se tahle tradice přesunula do západního světa a zdejší lidé jógu objevili, tak to józe v Indii paradoxně mohlo pomoct,“ říká lektorka vinyasa flow jógy Tatiana Vomáčková.

Podle lektorky kundalini jógy Šárky Handlové vždy záleží na přístupu jednotlivých učitelů: „Pokud zůstane jenom ten byznys, tak je to špatně.“ Lidé, kteří na jógu chodí, prý ale rychle vycítí, jaký jejich učitel je. „Jestli někdo chce chodit jen na nějakou náhražku nebo cvičit pro image, tak ať to klidně dělá. Ten, kdo má ale o jógu skutečně zájem, pozná, zda je v lekci ta duchovní náplň, která tam být má,“ dodává Šárka.

Stylů jógy je dnes celá řada. Některé se víc soustředí na fyzický rozvoj, jiné naopak kladou větší důraz na meditaci. Díky tomu si každý může v józe najít to, co mu vyhovuje. Zájem o jógu v posledních letech vzrůstá. Proč lidé nejčastěji na lekce začnou chodit? Zkušenost Šárky Handlové je taková, že často se jedná o lidi, kteří cítí, že by ve svém životě měli něco změnit. Na lekce kundalini jógy k ní chodí lidé, kteří mají velký stres v práci, lidé, kteří prodělali rakovinu, nebo ti, kteří zažívají nějakou životní krizi.

Jedna z definic jógy zní, že se jedná o spojení individuální duše s duší univerzální. Celá řada lidí ale na jógu začne chodit prostě proto, že je bolí záda nebo se nemůžou předklonit, aby si zavázali boty. Podle Tatiany Vomáčkové se ale i přes tenhle ryze fyzický přístup k józe může člověk propracovat k jejímu hlubšímu smyslu.

03519054.jpeg
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.