Ká jako kult. AZ-kvíz oslavil dvacáté narozeniny

5. leden 2017

„Popularita AZ-kvízu je věc, která mě myšlenkově zaměstnávala dlouhodobě,“ přiznává i sám dlouholetý režisér nejznámějšího pořadu studia Brno Ladislav Cmíral. A není jediný. Dvacáté výročí se těší slušné mediální pozornosti i ohlasu na sociálních sítích. Nenápadná soutěž dokázala zaujmout velmi různorodé skupiny diváků, které ji vtáhly i do dalších mediálních světů a vdechly nový život.

Dost možná má před sebou AZ-kvíz dokonce život věčný. Podoba studia i celkový koncept pořadu prý svou okultní symbolikou odkazují ke starému Egyptu. Nejde jen o banální symboliku pyramidy, začít lze již u samotného názvu – AZ vyjadřuje celek, jak to známe například ze rčení od A do ZET či být alfou a omegou. A nejen fanoušci jistě vědí, že jméno ikonického moderátora soutěže začíná stejnými iniciálami. Aleše Zbořila tak teoreticky můžeme považovat za Všemohoucího. Podle autorů Priglu, kteří se odvážili na živou show AZ-kvízu, se Aleš Zbořil za všemohoucího opravdu považuje, a že máme možná co dočinění se supernaturální entitou, dokazují i transparenty ALEŠ JE BŮH!, které se objevily právě na turné pořadu po českých městech, hradech a zámcích.

Staří bohové nebývali vždy nejcharakternější a kdo jiný by o tom měl vědět než ilumináti, jejichž lokální (jak jinak než brněnská) buňka se symbolikou hitu České televize zevrubně zabývala. Moderátorka Eva Machourková je tak možná vtělením sfingy a počet políček v pyramidě odkazuje na délku Osiridovy vlády nad Egyptem.

Důležitost této symboliky potvrzuje i scenárista a dramaturg Lukáš Jiřička, který společně s režisérem Petrem Šprinclem využil motivu AZ-kvízu v jejich novém filmu Morava, krásná zem II – Zrození fašismu z ducha fašaňku. „Ne náhodou AZ-kvíz používá všechny podstatné symboly (pyramidu atp.), barevnou symboliku studia a má i své velmistry – velekněze a velekněžku moudrosti a vzdělanosti. Každý díl AZ-kvízu je obřad, rituál, mše. Má pevnou strukturu, ta však vznikla dávno před křesťanským ritem.“

Odkazy na AZ-kvíz se objevují jak v umění, tak v lidové tvořivosti, zejména na sociálních sítích a obzvlášť na YouTube. Většinou se jedná o parodie nebo více či méně upravené sestřihy originálního pořadu, přičemž jeden z nejúspěšnějších má téměř 2 miliony zhlédnutí. Nijak se nevymyká ani nejznámější dílko čerpající z brněnského hitu, videoklip PSH Vim já?. Ani v něm ale údajně nechybí okultní motivy (sledujte bankovky!). Temná symbolika byla mimo jiné důvodem, proč AZ-kvízu využili i Jiřička se Šprinclem: „Do našeho filmu jsme jej zasadili z prostého důvodu – AZ-kvíz je největším moravským bojištěm současnosti a kde jinde se může utkat moravský fašista s ďáblem než na tomto spravedlivém území v ČT Brno?“ Vracíme se tedy zpět na začátek.

A tedy i zpět k otázce, kde se bere nehynoucí popularita AZ-kvízu (průměrná sledovanost činí okolo půl milionů diváků na díl). Podle mediálního analytika Milana Krumla jsou jeho přednostmi jednoduchost a všeobecné zaměření otázek. „Nesoutěží tu odbornici nebo specialisté, se kterými se může průměrný divák jen stěží porovnávat, ale pravě průměrní diváci. A s těmi se muže srovnávat každý. Navíc většinou takové srovnání dopadne lépe pro diváka u televizoru, protože není ve stresu ve studiu. Diváci se rádi podívají na pořad, který jim sdělí, že na tom se znalostmi nejsou zase tak špatně.“

03775323.jpeg

Samotní tvůrci vidí přednost svého výtvoru v univerzálnosti – mohou se zde utkat lékařka s kuchařem nebo horník s důchodkyní, tedy všechny věkové i sociální vrstvy, přičemž k nejúspěšnějším patří železničáři. Dalším faktorem jsou podle webu České televize moderátoři, kteří podle diváků „vytvářejí svým jednáním atmosféru úsměvné pohody a klidu“. Pohoda, klid, napětí, které ale ve skutečnosti žádným napětím není, protože v téhle soutěži vůbec o nic nejde…

Zdá se, že AZ-kvíz naplňuje klišé o tom, jakou mají Češi rádi zábavu – pohodovou, nekonfliktní a také neměnnou. Jak přiznávají Jiřička se Šprinclem: „Baví nás právě ta neměnnost, nejvíc trpíme, když se mění kulisy studia-chrámu nebo když má Aleš Zbořil nové sako.“

autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.