Kanoepolo je životní styl

„Já jsem se k tomu dostal tak, že jsem odmalička jezdil na řekách na kajaku. Pak jsem odjel na Nový Zéland do Wellingtonu a chtěl jsem tam taky jezdit na řekách. A oni říkali, no ty řeky, to je odsud trošku daleko, my tady spíš děláme kanoepolo. Tak jsem si říkal, kanoepolo? S míčem na kajaku, taková blbost?“ otvírá rozhovor cestou do Braníka Jakub. Po návratu do Čech se připojil ke skupince několika nadšenců, kteří se tehdy kanoepolu věnovali. Dnes se jejich počet rozšířil přibližně na 50, i tak u nás zatím najdeme jediný klub kanoepolistů.

„Ty jsi říkal, že tenhle sport docela kvete v Německu… Německé kanoepolo je momentálně asi nejlepší na světě, dělají to tisíce lidí. Hodně velký to je ve Francii, v Anglii je několik lig, potom Austrálie je docela silná, Severní Amerika nic moc, Holanďani jsou hodně dobrý.“ A právě v Německu 30. let má kanoepolo původ. Ve stávající podobě se hraje asi 20 let, kromě mezinárodních soutěží se v kanoepolu pořádá mistrovství Evropy i mistrovství světa. Klub kanoepolistů TJ Kotva Braník sídlí v téměř sto let staré loděnici, kde jsme potkali i Jakubova spoluhráče Petra, kterému nikdo neřekne jinak než Cvrček. Kanoepolo je sice kontaktní sport, ale podle Cvrčka ke zraněním nedochází často. „Základní pravidlo je, že když jde někam ruka, nesmí tam jít pádlo. Nesmí se strkat do brankáře. Pak taková klasika, míč nesmí vylítnout mimo lajny, musí se nastřílet co nejvíc gólů atd.“ A jak dlouho takový zápas v kanoepolu trvá? „Hraje se dvakrát deset minut, s rozhodčím, hraje pět lidí na pět lidí, můžou střídat, z jednoho týmu může být na hřišti maximálně osm lidí,“ vysvětluje pravidla Petr.

Trénink v Braníku|foto: Bára Šichanová

„Proč tě kanoepolo bere?“ „Tohle skoro nikomu neříkám, tohle je životní styl. Jsou to ty lidi, počasí, koupání a zážitky.“ Jakub s Petrovým nadšením rozhodně souhlasí: „To je skoro náplň života. Je to týmový sport a zároveň je tam pádlování, což mě vždycky bavilo.“

V zátoce U Ledáren už začal podvečerní trénink. „To, co teď vidíme, to je rozcvička?“ ptám se Cvrčka. „Nene, já myslím, že až tady skončíme, tak na ně začnu řvát, aby se začali hýbat. Teď je to volnější. Dnes je to spíš taková oslava pěkného počasí, že není taková kosa. Pak bude nějaká rozcvička, cvičení vyloženě na manévrování s lodí, hrát se nebude, ale aspoň si zkusíme slalom, zaházíme s míčem atd.“

Pokud se chcete podívat, jak se hraje kanoepolo na nejvyšší mezinárodní úrovni, přijďte 31. května do Braníku na Prague International Tournament. „Jaký je předpoklad, pokud by chtěl někdo začít dělat kanoepolo? Asi by měl někdy sedět v kajaku…?“ chrlím na Cvrčka poslední otázku. „Vůbec, může sem přijít kdokoli, kdo je schopen udržet moč a pádlo minimálně 20 minut v kuse. Musí mít chuť si něco zkusit, musí se umět trošku hýbat a v zásadě nebýt úplně levej, ale i to se dá, takových je tady taky spousta.“