Kdy bude mít Česko sociální bydlení? Aktivisté upozorňují na další zpoždění zákona

13. červen 2016

Počet lidí bez domova za poslední dobu výrazně vzrostl. Bez jistoty střechy nad hlavou je u nás kolem 180 000 lidí. „Pokud něco neuděláme, tak se číslo bude určitě zvyšovat dál,“ říkají odborníci z Platformy pro sociální bydlení. Na ulici se mohou ze dne na den snadno ocitnout desítky lidí momentálně přebývajících na ubytovnách nebo v jiných prekérních podmínkách.

České vlády slibují zavedení zákona o sociálním bydlení už od roku 2007. Současná vláda schválila koncepci, podle které budou mít pro obyvatele v nouzi vyčleněné byty všechny české obce. Příprava zákona, který z koncepce vychází, se však už poněkolikáté dostala do skluzu. Aktivisté z Platformy upozorňují nejen na to, že pokud by ke schválení nedošlo, bude další vláda začínat znovu, a nejistota by pokračovala další čtyři roky. Poukazují i na jednání Ministerstva pro místní rozvoj, kvůli kterému zákon poněkolikáté nabral skluz, je podle nich ve vleku lobbistů.

Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v pořadu ČRo Plus Den v 60 minutách navázání na lobbisty rezolutně odmítla. „Zákon o sociálním bydlení však zatím vždycky ztroskotal na Ministerstvu pro místní rozvoj,“ tvrdí Vít Lesák z Platformy. „Přípravu zákona komplikuje už od léta minulého roku, nejdříve dalo ruce pryč od přípravy zákona, později se opakovaně veřejně vymezovalo vůči vládou schválené koncepci sociálního bydlení. Jeho zástupci už v minulosti tvrdili, že situaci vyřeší služby a soukromníci, nebo že nemůžeme připravovat zákon, protože musíme nejprve deregulovat nájmy. Když už se teď schyluje k tomu, že by mělo něco předložit, tak předkládá návrhy lobbistů. Není tajemstvím, že MMR rozesílá materiál Občanského sdružení majitelů domů, jako by to byl jejich vlastní návrh,“ říká Lesák. Návrh zákona o sociálním bydlení měl být podle původních plánů k dispozici vládě už v tomto měsíci. Kvůli připomínkám MMR se však znovu opozdí. „Je to na hraně toho, aby to bylo schválitelné ve funkčním období této vlády,“ dodává aktivista.

03647144.jpeg

Rozhodnou ministři

Náměstkyně Dostálová odmítá všechna obvinění Platformy. „MMR sociální bydlení řeší od roku 2003, máme více než 16 000 bytových jednotek realizovaných z dotací nebo Státního fondu rozvoje bydlení.“ Na ČRo Plus mluví dokonce o vlastní koncepci MMR, kterou v roce 2013 naopak odmítlo Ministerstvo práce a sociálních věcí. „Teď je celá debata o současné koncepci sociálního bydlení, kterou MPSV předložilo vládě. My, jako spolugestor, jsme však předložili připomínky, které nebyly reflektovány, snažíme se to tedy vyřešit, předtím než se sporné body přenesou do zákona,“ vysvětluje Dostálová. Podle náměstkyně se ministerstvo rozhodně nesnaží přípravu zákona komplikovat. To, že zpoždění vzniklo kvůli neshodám obou ministerstev, se však zdá být relevantní námitkou.

MMR teď požaduje, aby investiční politiku v oblasti sociálního bydlení mohlo od MPSV, které s ní nemá zkušenost, převzít. Ministerstvo práce a sociálních věcí by dál řešilo většinu oblastí spojených se sociálním bydlením, například sociální služby. Financování celého systému by ale spadalo pod Ministerstvo pro místní rozvoj. „Nevnímám to jako spor, je to spíš vyjasňování kompetencí,“ říká David Pospíšil, ředitel odboru sociálních věcí MPSV. „Řeší se teď už jenom oblast financování celého systému. Otázku toho, které ministerstvo jej bude zajišťovat, musí teď rozhodnout ministryně Marksová a Šlechtová a ministr Dienstbier asi během dvou týdnů.“ Podle Pospíšila se zákon schválit stihne.

03647145.jpeg

MMR také navrhuje, aby se stanovily základní standardy sociální práce a principy dávkového systému. „Musí to být vyvážené, nemůžeme jen stavět byty, je nutné identifikovat příslušnou sociální práci a dávkový systém,“ říká náměstkyně Dostálová. „Současná verze zákona v rozpracování to splňuje, MMR by po této stránce mělo být spokojeno,“ odpovídá Vít Lesák. „Pokud by se rozhodlo, že oblast investiční politiky dostane na starost MMR, a mohli bychom mít už zákon na stole a řešit tu neudržitelnou situaci v zemi, byl bych určitě pro. Obávám se ale, že si MMR – stejně jako posledních 10 let – zase najde nějakou další připomínku.“

Čtěte také

Peníze jdou majitelům ubytoven

„Například na Ostravsku žijí lidé v soukromých bytech bývalého OKD, poté RPG, teď prodaného dalším nejasným vlastnickým strukturám, mezi kterými je například Blackstone, vlastnící byty také ve Španělsku nebo USA. Tahle společnost běžně zvyšuje nájmy a nešetrně vystěhovává lidi na ulici. Žádný záchytný systém pro tyto lidi není, neměli by případně kam jít,“ varuje Lesák. (Společnost Blackstone už podle agentury Reuters v minulosti odmítla svoje aktivity ve Španělsku komentovat.)

Současná koncepce sociálního bydlení je podle Platformy prvním konstruktivním návrhem českých vlád za posledních 20 let. „Je to systém podporovaného bydlení, s podpůrnou službou, která má fungovat proto, aby si ti lidé dokázali byt udržet, platit nájemné a podobně. Je to alternativa dryáčnickým ubytovnám a mohlo by to šetřit peníze.“ Stávající systém je podle Platformy nejen nefunkční (mnoho českých rodin žije na ubytovnách v nesnesitelných podmínkách), ale také nesmyslně drahý. „Počítali jsme si modelové příklady domácností: momentálně může rodina v nouzi využít jen ubytovnu nebo azylové domy. Čtyři děti s matkou žijící na ubytovně budou pravděpodobně rozděleny od sebe, děti budou muset do dětského domova kvůli nevyhovujícím podmínkám, stává se to často. Roční náklady jsou pak na jednu domácnost přes 700 000 korun. Pokud by stejná rodina zůstala pohromadě, náklady by byly přes 300 000 korun ročně. A pokud by žila v bytě s intenzivní sociální službou tak, jak by to ukládal nový zákon, tak stojí ročně stát kolem 130 000 korun.“

03647146.jpeg

Brno vede

Současná koncepce sociálního bydlení je postavena na jednotlivých obcích. „Některé obce se dneska už chápou svojí role, mají nějaký systém svého sociálního bydlení, byty, které přidělují lidem v nouzi. Zákon ten systém upravuje a harmonizuje tak, aby obce, které se chtějí postarat, měly metodické vedení a aby na to měly dost financí. Pokud by na to šly finance, které teď jdou přes dávky na ubytovny, dost by se ušetřilo,“ vysvětluje Lesák. Obce, které jsou v přípravě svého sociálního bydlení aktivnější, však na současnou situaci doplácí. Okolní obce se snaží obyvatele bez domova posílat na jejich území. „Kdyby byl stejný metr, stejné podmínky pro všechny obce, tak by se to logicky rozvrstvilo, každá obec by se postarala o svoje občany,“ dodává Lesák. Velmi netrpělivé je podle informací Platformy momentálně Brno, které má v oblasti řešení bezdomovectví náskok. Ve městě byla schválena koncepce Housing First, ze které vyplývá, že bude město lidi bez domova ubytovávat ve svých bytech bez toho, aby adepti na ubytování museli splnit určité podmínky předem. Otáčí se tak tradiční princip sociální práce, byt získává klient jako první. Do Vánoc by mělo v Brně získat byt prvních padesát rodin, které momentálně nemají kde bydlet. Brněnský primátor Vokřál žádá proto o brzké schválení zákona premiéra Sobotku v otevřeném dopise.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.