Komunitní zahrady, huby i alternativní květinářství oživují Jižní centrum Brna

21. únor 2014

Ačkoliv se neustále mluví o tom, kdo vlastní brněnské Jižní centrum, to připomíná stále území nikoho. I přes to, nebo možná právě proto se sem stěhují lidé a společnosti, které zajímá příroda, krajina, architektura a urbanismus.

Mladé lidi v Brně příroda v jejich městě zajímá a se svými projekty pomalu obydlují kdysi průmyslovou část Jižní centrum. Setkala jsem se sa holkami z květinářství Efemér, které využívají pro svoje aranže tradice a městskou floru, a taky s Katkou Pařízkovou, která působí v komunitní Zahradě v pytli.

My jsme taková speciální komunitní zahrada, inspirovali jsme se berlínskou Prinzessinenngarten, která je takzvaně mobilní, kde se pěstuje v pytlích a přepravkách. Naše dva hlavní důvody, proč KZ založit, jsou, že jsme chtěli mít přístup k vlastním potravinám, chtěli jsme dát dohromady komunitu lidí, kteří to pěstování sdílí, protože nejsme zkušení zahradníci. Zároveň jsme chtěli pracovat s veřejnými prostory ve městě, protože nám přijde, že míst, kde se lidi mohou potkávat, ubývá a zároveň ve městě existuje mnoho dočasně využitelných prostor, ale vůbec se s tím nepracuje, protože ti vlastníci nejsou ochotní.“

Zahrada v pytli existuje rok a nyní se přestěhovala z Leitnerovy ulice v centru Brna do nového hubu, který je sice dál, ale zase v sobě sdružuje lidi, kteří mají komunitní smýšlení.

Primární důvod pro stěhování je rozšíření zahrady, protože ten prostor na Leitnerově ulici byl poměrně malý. Ze začátku jsme měli 13 členů a pro víc už nebylo místo. Teď jsme se domluvili s jedním nově vznikajícím hubem v Brně, jmenuje se Industra. Je to centrum vzdělávání a kultury, jehož snahou je spojovat různé skupiny lidí za účelem spolupráce a osvěty o zdravém životním stylu. Bude tam existovat coworkingové centrum, galerie, kavárna. Je to v Jižním centru, v industriální části, v bývalých mrazírnách,“ říká doktorandka environmentálních studií Katka a poukazuje tak na zajímavý brněnský fenomén.

03069340.jpeg

Jižní centrum je místo, jehož periferie působí nehostinně a běžní občané ani město se do jeho zabydlovaní nijak nehrnou. Lidé jsou jím nuceni procházet, když cestují, jelikož tam za sebou stojí několik nádraží, nakupují v nedalekém „ócéčku“ Vaňkovka, někteří pracují v několika nově postavených, chladně vypadajících officech. Mnoho tzv. alternativních projektů, které shánějí vlastní nepředražené prostory, se mezi koleje Hlavního a Dolního nádraží shlukuje.

Hned vedle toho druhého stojí na adrese Rosická 1 nádražní budova, ve které si místnosti postupně rozebírají architektonická studia, platformy jako Fórum pro architekturu a média 4AM, Galerie Tvar a svůj ateliér si tam našel i Efemér, který tvoří dvojice Lucie Králíková a Klára Zahradníčková, obě vystudované zahradní a krajinné architektky. K místu, kam se před rokem pracovně přestěhovaly, mají i přes jeho specifičnost a určitou temnotu velký vztah.

03066985.jpeg

Jsme holky Efemérky z Brna a nacházíme se na Rosické 1, což je blízko Jižního centra, je to součástí starého odkladného nádraží, je to za Zvonařkou, Brňáci asi vědí. Je to hodně městská divočina,“ popisuje Klára. To, co vyroste na opuštěných místech v okolí Jižního centra, holky využívají ke své tvorbě, jak říká Lucie. „My se nehanbíme za to, že hodně využíváme tu třetí krajinu nebo novou městskou divočinu. Je to hodně kontroverzní fenomén. Je tu hodně nevyužitých ploch a vyskytuje se tu spousta invazivních květin. Děláme si tu občas srandu, že 80 procent květin navážeme, když se tu jdeme projít mezi koleje a pozorujeme u toho bezdomovce. Je to tu zvláštní svět a musíte ho nějakým způsobem respektovat a naučit se v něm vyznat. Postupně ho objevujeme a nacházíme tu fakt zajímavé druhy. (…) Ani nemáme pocit, že bychom něco plundrovaly. Někdo nás napadl, že chodíme na louku, a že to tam oškubeme, ale my jsme zatím nikdy na louce nebyly. Jsme takové městské.

Než se Jižní centrum vážně dostane do hledáčku města Brna, které ho opomíjí i v novém územním plánu, vypadá to, že jeho poklady jsou v dobrých rukách.

Linky:
www.zahradavpytli.cz
www.efemer.cz
industrabrno.cz
www.forum4am.cz

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.