Krajinný architekt Vladimír Sitta: Stav veřejného prostoru zjevuje krizi české identity
Vladimír Sitta je krajinný architekt, který koncem 70. let emigroval do Berlína a poté do Austrálie, za Garden of Australian Dreams a další projekty získal v Austrálii i v Německu řadu ocenění. Je autorem Walla Mulla Parku v Sydney, který slouží jako denní centrum pro lidi bez domova. Sittovým úkolem tehdy nebylo navhrnout design, který by urban park získal po odchodu bezdomovců, navrhoval prostor tak, aby jejich potřebám co nejlépe vyhovoval. Místo však zároveň slouží i ostatním obyvatelům města. Kromě Walla Mulla Parku jsme s Vladimírem Sittou mluvili o zlepšení veřejného prostoru v Austrálii a jeho dnešním stavu v Česku. Poslechněte si celý rozhovor.
„Když jsme tam tehdy přišli, bylo to horší než u nás. Vzhledem k tomu, že v Československu hrálo umění roli opozice, vznikalo spousta projektů, které byly vzdorné,“ říká Vladimír Sitta, který je prý skeptickým optimistou. „Byly to komentáře doby, někdy horší, někdy lepší, ale vždy s obsahem. Ironie byla, že stát tyto komentáře financoval, dnes něco takového možné není, zabýváme se jenom formou, dotýkáme se povrchu, nejde to do hloubky, přitom právě to mohla být česká přednost. Bohužel se to vytratilo.“
„V Austrálli dřív neexistovalo, že by se umělec podílel na tvorbě veřejného prostoru, všechno se dělalo co nejrychleji a co nejlevněji. Dneska už je to ale dané zákonem. Liší se to sice stát od státu, město od města, ale většinou jsou na umělecká ztvárnění vyčleněná nějaká procenta. Je to logické, protože co jiného má tvořit identitu místa? Billboardy nebo obchodní centra? To jsou doufám spíš přechodné výstřelky.“
Podle Sitty se situace v Austrálii od začátku 80. let výrazně proměnila. „Šlo to nahoru, dneska byste tam do takových bytovek, jaké vznikají v Česku, nikoho nedostala. Vezměte si, jak to dnes vypadá v typickém menším českém městě: uprostřed stojí Billa a Lidl, které dávno zabily drobné komerční aktivity uprostřed města.“ Situace v Česku ho trápí. Jak stav veřejného prostoru, tak i všeobecné poměry, které s ním souvisejí. „Nevím, co se stalo, že se tak vzdorný národ stal takovým poslušným beránkem, bouří se teď akorát proti pár imigrantům, který sem mají přijít. Myslím, že je to krize české národní identity, nevíme, kam jdeme a kam patříme.“
Sittův design pro městský kout uprostřed rezidenční čtvrti, tradičně fungující jako místo lidí bez domova, vznikl za vlády starostky Clover Moore, která je v úřadu dodnes. „Ona byla ta, díky které se město zaměřilo na veřejný prostor, ulice se zlepšily, město koupilo pozemky, které změnilo na parky – to je v kapitalismu něco naprosto nepředstavitelného. Koupíte místo po bývalém obchodu a začnete to měnit na park. Ona se díky takovýmto projektům stala prakticky neodvolatelnou, má stále obrovskou podporu. Ve městě naprosto intoxikovaném automobilem dokonce začala zavádět cyklostezky.“
Vladimír Sitta se společně se svojí ženou, herečkou Evou Sitta, vrátil do Česka před několika lety, aby tu vedl nový ateliér krajinné architektury na ČVUT. Ze svých studentů se snaží vychovávat osobnosti, které jsou zvědavé a neustále připravené zpochybňovat status quo.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
