Města, kde se platí bez hotovosti – krásná budoucnost pro všechny, nebo jen pro některé?

Přesně tuto otázku si klade v pondělním Guardianu Adam Forrest. Hned na úvod čtenářům sděluje, že si při nedávné kontrole svých účtů uvědomil, že už déle jak čtyři měsíce nevybíral z bankomatu. Nemusel, protože žije v Londýně a tam lze na většině míst platit kartou nebo aplikací v mobilním telefonu. A v londýnských autobusech a v některých kavárnách už dokonce hotovost ani nepřijímají.

Článek je součástí rubriky Výběr z médií, která běží živě ve vysílání každou středu v 16:20.

Zamýšlí se proto, jak by se žilo ve městech, kde by se mince a bankovky už vůbec nepoužívaly. Na jednu stranu je to lákavá představa. Člověk by nemusel řešit, zda má u sebe dost hotovosti, a všechno by zaplatil prostřednictvím karty nebo mobilu. Co by se ale stalo s trhovci, s pouličními muzikanty, bezdomovci a nejrůznějšími charitativními pokladničkami? Na charitativní projekty se dají poslat peníze i bezhotovostně, ale co lidé, kteří nemají bankovní účty? Jak ti dopadnou v bezhotovostní ekonomice? Je možné je do ní začlenit?

Vyloučení chudí a amsterdamští bezdomovci

Někteří autoři se domnívají, že lidé bez bankovních účtů budou nuceni fungovat ve zcela paralelní ekonomice, kde na rozdíl od většiny obyvatel budou stále používat hotovost. To povede k ještě většímu vyloučení ze světa bohatých a úspěšných, než zažívají nyní, protože bohatí (nebo alespoň dobře situovaní), kteří u sebe nemají hotovost, prostě pár drobných pouliční muzikantce nedají, i kdyby sebevíce chtěli.

Bezdomovec|foto: Attribution 2.0 Generic (CC BY 2.0) (CC BY 2.0)

Dopady bezhotovostní ekonomiky na nejchudší je podle Adama Forresta už dnes možné pozorovat třeba v Amsterdamu. Tamní obdobu Nového Prostoru, časopisu, který prodávají osoby bez domova, si kupuje čím dál méně lidí – nenosí u sebe hotovost. Vydavatel časopisu se problém snažil vyřešit tím, že některé prodejce a prodejkyně vybavil čtečkami kreditních karet. Tento postup se ale neosvědčil. Prodávající totiž museli najednou manipulovat s časopisy, se čtečkou karet a se svým mobilním telefonem připojeným na bluetooth, což bylo otravné a zdlouhavé jak pro zákazníky, tak pro prodávající.

V současnosti se vydavatel snaží s jedním z nizozemských operátorů domluvit, aby prodejci mohli přijímat platby pouze pomocí svých mobilních telefonů, například prostřednictvím unikátního QR kódu. Ale i když vydavatel s operátorem nakonec nějaký způsob přijímání bezhotovostních plateb najdou, půjde jenom o částečné řešení. Většina lidí bez domova totiž nemá bankovní účet, takže i když od zákazníků přijmou bezhotovostní platby, na konci dne je budou potřebovat převést na hotovost, aby si měli za co nakoupit a čím zaplatit nocleh. A v krásném, novém, bezhotovostním světě by svoji hotovost neměli kde utratit.

Africké řešení

M-Pesa|foto: Attribution 2.0 Generic (CC BY 2.0) (CC BY 2.0)

Podle Guardianu objevili řešení, jak zapojit do bezhotovostní ekonomiky i nejchudší, v Keni a v Zimbabwe. V těchto zemích, kde stále mnoho lidí nemá bankovní účet, již zhruba deset let fungují mobilní služby M-Pesa, respektive EcoCash. Jedná se o mobilní platformy, které umožňují uživatelům převádět peníze posíláním SMS a ukládat si je na osobních digitálních účtech, které ale nejsou klasickými bankovními účty. M-Pesa a EcoCash používají miliony uživatelů. Podle některých odborníků by mohly vyřešit dilema, zda bezhotovostní ekonomiku zavádět, anebo zda na tento vývoj ve jménu sociální soudržnosti rezignovat. V současném světě totiž sice mnozí lidé nemají bankovní účet, ale většina vlastní mobilní telefon.

V každém případě, jak píše Adam Forrest, technologičtí inovátoři, banky, zákonodárci i úředníci prosazující „smart cities“ stojí před výzvou, jak zajistit, aby se „chytré“ bezhotovostní budoucnosti mohl účastnit každý, kdo bude chtít.