Mexický záliv lemuje mrtvá zóna. Zachránit ho může jen snížení spotřeby masa

Pěstování krmiva ale není jediný článek masného průmyslu, který k situaci v Mexickém zálivu přispívá. Na gigantických farmách, které chovají tisíce zvířat, vzniká obrovské množství odpadu - Foto:  Creative Commons Attribution 2.0 Generic,  AlbertHerring

Pěstování krmiva ale není jediný článek masného průmyslu, který k situaci v Mexickém zálivu přispívá. Na gigantických farmách, které chovají tisíce zvířat, vzniká obrovské množství odpaduFoto:  Creative Commons Attribution 2.0 Generic, AlbertHerring

Pokud byste se chtěli v Mexickém zálivu rybařit, pro dobrý úlovek byste museli vyjet sto kilometrů od pobřeží. Lemuje ho zóna, kde je znečištění z průmyslu a zemědělství tak silné, že z ní téměř vymizel život. S velkou pravděpodobností se nezmenší, dokud se nezmění stravovací návyky obyvatel USA, kteří patří k největším konzumentům hovězího a drůbežího masa na světě.

Kdyby se dnes určovalo, jakou vodní plochu pojmenovat jako Mrtvé moře, do nejužšího výběru by se velmi pravděpodobně dostal Mexický záliv. Mrtvý pás po jeho okrajích se zvětšuje a letos s největší pravděpodobností dosáhne velikosti, která je srovnatelná s rozlohou celého amerického státu New Jersey. Mamutí podíl na destrukci zálivu mají podle nové zprávy nevládní organizace Mighty hlavně velkochovy hospodářských zvířat. 

Za rybami až na volné moře 

Největší americký masný koncern Tyson Foods každý týden posílá na jatka 35 milionů kuřat a 125 tisíc krav a býků. Na jejich výkrm padne obrovské množství kukuřice, sóji a dalších plodin, které se tradičně pěstují ve státech amerického Středozápadu. Aby byla pole, která nahradila zatravněné prérie, co možná nejvýnosnější, běžně se na nich používají průmyslová hnojiva. Déšť je pak z obnažené půdy splachuje do řek a největší americký tok Mississippi je vede právě do Mexického zálivu. Důvodem, proč v něm nadměrně bují řasy, které se rozkládají a způsobují extrémní nedostatek kyslíku ve vodě, jsou hnojiva bohatá na dusík. Ve vodě pak kvůli nim umírá velká část mořských živočichů. I když si toho při zběžné návštěvě možná nevšimnete, rybáři to poznají bezpečně. Za úlovkem musí plout přibližně 100 kilometrů od pobřeží, aby překonali zónu, která se od 70. let zdvojnásobila. 

Pěstování krmiva ale není jediný článek masného průmyslu, který k situaci v Mexickém zálivu přispívá. Na gigantických farmách, které chovají tisíce zvířat, vzniká obrovské množství odpadu. Jen na těch, které spadají pod Tyson Foods, vloni vzniklo 55 milionů tun hnoje, který také obsahuje vysoké množství dusíku. I kvůli tomuto odpadu minulý rok podle oficiálních údajů do Mexického zálivu doputovalo přes milion tun znečišťujících dusičnatých látek. Výzkumníci z Mighty porovnali statistiky dusíkového znečištění ve státech v povodí řeky Mississippi s mapou velkochovů a ukázalo se, že v nejvíce kontaminovaných regionech je zároveň nejvyšší koncentrace závodů dvou největších masných společností. 

Velkochov krav - Foto: Fred Lehmann, CC0 Public domain

Za změny klimatu nemůžou jen fosilní paliva 

Přestože se znečištění zálivu v důsledku živočišné výroby stále zhoršuje, současné regulace jsou podle Lucie van Reusner, ředitelky kampaní Mighty, neúčinné. „Výroba těchto firem by měla být mnohem udržitelnější. Snížení spotřeby masa je naprosto nezbytné ke zmírnění zátěže životního prostředí,“ říká Reusner na adresu největších producentů masa. Jakkoliv se její tvrzení mohou zdát příliš ostrá, důsledky americké obliby masa zdaleka nekončí mrtvou zónou v Mexickém zálivu. Podle údajů z roku 2015 byla v pitné vodě 48 států USA zjištěna vysoká koncentrace oxidů dusíku, které zvyšují riziko rakoviny. Zemědělství bylo také zdrojem necelé desetiny všech skleníkových plynů vypuštěných v USA. I kvůli tomu se hlavní američtí producenti masa pravidelně dostávají do čela žebříčků největších znečišťovatelů. Autoři zprávy OSN z roku 2012 dokonce tvrdí, že produkce masa je zodpovědná za 10–35 procent celosvětových, lidmi způsobených emisí skleníkových plynů. Jedinou naději vidí také ve změně stravovacích návyků. 

V Česku se mrtvé zóny sice obávat nemusíme, ale i u nás je kontaminace povrchové vody dusíkem a fosforem stále závažnějším problémem. I proto se vyskytuje víc a víc sinic. Hlavním zdrojem kontaminace je i v našem případě zemědělství. A stejně jako v USA se i v některých zemědělských regionech velkochovy pravidelně dostávají do žebříčků největších znečišťovatelů v kategorii látek způsobujících kyselé srážky. 

Pořad: On Air  |  Stanice: ČRo Radio Wave
Čas vysílání: pondělí-pátek 8:00-18:00 a 19:00-20:00; víkend 8:00-12:00 + 14:00-18:00 + 19:00-20:00  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Anketa

 

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace