„Mladí lidé v Polsku hledají svůj generační boj,“ říká politolog v debatě o aktuálním dění

28. červenec 2017

V posledních týdnech se situace na polské politické scéně přiostřuje a nejen občané Polska, ale celá Evropa bedlivě sledují kauzu reformy soudnictví. Nové zákony představené vládní stranou Právo a spravedlnost mají omezit moc a nezávislost soudů. Prezident Andrzej Duda v pondělí oznámil, že se rozhodl vetovat dva ze čtyř kontroverzních zákonů o nejvyšším soudu a o soudcovské radě. Navzdory kritice Evropské komise prošly polským parlamentem. Proti reformě justice protestovaly v ulicích tisíce lidí. Aktuální události a kořeny úspěchu strany PiS komentovali politologové Vojtěch Boháč a Josef Mlejnek.

Iniciátorem nových zákonů týkajících se polských soudů byla strana Práva a spravedlnosti (PiS), ze které vyšel i prezident Andrzej Duda. Volební úspěch této strany má podle Josefa Mlejnka hluboké kořeny a stojí za ním mnohaleté úsilí. PiS oslovuje především konzervativní část polské společnosti, která má těsnější vztah ke katolické církvi. Strana byla v letech 2005 až 2007 stranou vládní. „Pak se dostala na dlouhá léta do opozice, což někteří její čelní představitelé nelibě nesli,“ přibližuje politolog Mlejnek.

„Mladí lidé v Polsku hledají svůj generační boj, ve kterém by se mohli realizovat. Klasický liberálně ekonomický étos se vyčerpal,“ hledá další důvody úspěchu PiS politolog Boháč. Oba hosté se shodnou, že rétorika strany je přesně to, co Poláci potřebují slyšet. Pro srovnání, na demonstrace Výboru na obranu demokracie (KOD), občanské iniciativy, která vznikla v reakci na snahu ovládnout nejrůznější ústavní instituce vládní stranou, chodí hlavně starší lidé. „Když se ale jedná o demonstraci nacionalistickou, jsou ulice plné mladých lidí, kteří jsou zapálení do boje,“ říká Mlejnek.

Podle slov Boháče si strana PiS za dobu své existence vybudovala silné struktury v neziskových organizacích i mediích. „Strana hlásá, že revoluce v roce 1989 proběhla v režii liberálních elit s bývalými komunisty a Západem, kteří ovládli ekonomiku a byznys. A tento zajetý řád je potřeba změnit.“ Strategie je úspěšná. Hospodářský úspěch Polska se po revoluci týkal jen části obyvatelstva, zbytek je frustrovaný. Étos odboje a povstání má v zemi své historické kořeny a je podle Mlejnka pro mladé lidi přitažlivý.

Varšavské povstání, polští partyzáni

„Mají pocit, že je potřeba vrátit Polsko Polákům a polským hrdinům,“ říká Boháč a vysvětluje, že právě silný vztah k vlastní historii je pro Poláky velmi specifický. Mezi přívržence strany se ale počítají i intelektuálové a čelní představitelé Polska. V evropském kontextu je nálada ideově nejblíž Maďarsku. Strana Viktora Orbána se profiluje národně konzervativně stejně jako PiS.

Polsku hrozí množství sankcí od Evropské unie, která musí reagovat. Demokracie je podmínkou členství v ní a v zemi je evidentně demokracie v ohrožení. Podle Mlejnka bude zajímavé sledovat další vývoj: „PiS ví, že EU žádné ostré tesáky nemá, proto se nebojí provádět, co provádí.“

Existuje vůbec způsob, jak Polsko v rámci EU potrestat? Kam bude směřovat současná situace v Polsku a na kolik si Právo a spravedlnost udrží jednohlasnost? To všechno jsou otázky, které zodpoví příští týdny. Poslechněte si celý rozhovor!

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.