Obchoduje se v Brně s chudobou? V „Kuncovce“ se bydlí s plísněmi a štěnicemi za 10 tisíc na měsíc

27. duben 2017

„Naším cílem je slušně bydlet – mít v bytě teplo, žádné plísně a hmyz, teplou vodu celý den a elektrický proud za obvyklou cenu,“ zní prohlášení nájemníků z bytovky v ulici Markéty Kuncové v Brně. Skupinka zdejších lidí se spojila s aktivisty a postavila se šikaně a útlaku, kterým je podle jejich slov vystavoval majitel domu. V podobných podmínkách jako oni bydlí v Česku tisíce lidí, málokdy se ale odváží připomínat svoje práva. Boj nájemníků z Kuncovky je tak v mnohém přelomový, může zafungovat jako zpráva pro majitele dalších podobných ubytovacích zařízení.

Zanedbaná stavba působí mezi okolními úhlednými bytovkami jako pěst na oko. Uvnitř je dům studený a vlhký, na zdech se rozlézají plísně a obyvatele trápí štěnice a švábi. Podle nájemníků a aktivistů z iniciativy Chceme bydlet!, kteří obyvatelům Kuncovky pomáhají, majitel navíc svévolně a neoprávněně vypínal elektřinu, v zimě nedostatečně topil a teplou vodu pouštěl jen pár hodin denně.

Podle Chceme bydlet! tu stojí pronájem jednopokojového bytu 10 500 Kč a lidé platí i zálohy na energie. Přesto prý majitel vybíral ještě vysoké doplatky. Aktivisté navíc tvrdí, že nájemní smlouvy uzavírané na pouhý jeden měsíc jsou v některých ohledech v rozporu se zákonem. Skupina nájemníků nyní podala na vlastníka domu trestní oznámení. Zatím se podařilo dosáhnout toho, aby fungovala elektřina. Situace s vodou se ale nezlepšila.

Dům vlastní společnost R. Hero Property, za kterou de facto jedná Robert Hrdina. Právě on prý nejvíc zasahuje do práv nájemníků. Robert Hrdina ale všechna obvinění odmítá: „K žádnému vypínání elektřiny nedocházelo, proud nešel jen v prázdných bytech nebo v těch, kde byly poškozené spotřebiče. Neustále bojujeme s vandalismem nájemníků, vy vidíte jen byty, které poškodili. Ale my je předáváme vždy v pořádku.“ Proti obviněním se ohrazuje i Hrdinova manželka Monika, která spolu s ním dům spravuje: „Teplá voda normálně teče, dokud si ji nájemníci nevyplýtvají. Nemůžeme za to, že se na někoho nedostane.“ Hrdina také uvedl, že v domě nechává neplatiče, za které platí nájem i energie. S tím, co tvrdí nájemníci a aktivisté, je to v přímém rozporu.

Milada Bílá, bývalá vrátná domu stojící v čele současných prostestů

Děti v domě se štěnicemi

Obě strany tvrdí, že mají vše doloženo. „Není pravda, že tu jsou neplatiči. Máme nájemní smlouvu na měsíc. Když zaplatíš nájem, dostaneš lísteček, který odevzdáš, a tím se ti prodlouží nájemní smlouva. Hrdina je typ chlapa, který tě vykopne ven, i když dlužíš třeba jen korunu,“ vypráví paní Milada, která v domě pět let dělala vrátnou.

Je to právě Milada, kdo se rozhodl majitelům domu postavit. Letošní tuhá zima, kdy dům nebyl dostatečně vytopený, pro ni byla poslední kapkou. Ona a další nájemnice, které se do protestu zapojily, chtějí především zajistit lepší bydlení svým dětem, které zimou a špatnou hygienickou situací strádají nejvíc. „Přes zimu jsou děti pořád nemocné a navíc se v tomhle prostředí nemůžou pořádně učit. Já mám jednu místnost pro čtyři děti. Syna mi teď sice vzali na učební obor, ale to je tady v domě výjimka.“

Hlas vyloučených

Milada se proto rozhodla vyhledat pomoc Jana Miloty z iniciativy Chceme bydlet! „Věděla jsem, že mám za sebou lidi, kteří mě podporují. Už se nedalo mlčet. I když vyhrožoval, že jestli něco řeknu, tak mě vyrazí s děckama ven. Ale konzultace s Honzou mi dodala odvahu.“ Organizace Chceme bydlet! se snaží lidem v bytové nouzi systematicky pomáhat. „Ne jako autorita shora, ale jako rovnocenný partner,“ říkají o sobě aktivisté. Hlas nejchudších nájemníků bývá v diskuzích o bytové politice často vynecháván, ačkoli se jich bezprostředně týkají.

Bytový dům v ulici Markéty Kuncové v Brně

Bez podpory aktivistů a veřejnosti a následné mediální pozornosti by byl boj paní Milady a dalších mnohem těžší. „Je to vítězství kolektivního ducha těch, kteří jsou nejvíce zranitelní. Léta se nic neřešilo, ale teď se ti lidé spojili a my je podporujeme a pomáháme jim. Vznikla tu taková široká koalice. Chtěla bych vyzdvihnout odvahu Milady a dalších jedinců, to je bezprecedentní věc,“ vysvětluje Miriam, členka iniciativy Chceme bydlet! Nájemníky podpořil i brněnský zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund. „Několikrát jsem v domě byl. Považuju za důležité, že se ozvali samotní nájemníci, je to důležitý signál i pro další lidi v podobné situaci.“

Byznys s chudobou

Nikdo asi nedokáže odhadnout, kolik podobných případů v republice je. V diskuzích často padá otázka, proč lidé v tak špatných podmínkách vůbec bydlí, proč neodejdou jinam. Situace na trhu s bydlením je ale pro lidi s nejnižšími příjmy téměř bezvýchodná. Ve většině případů nemají na kauce a provize, které pronajímatelé vyžadují. Lidé ohrožení bytovou nouzí jsou navíc často romského původu a soukromí majitelé jim nechtějí byty pronajímat. Nezbývá jim většinou nic jiného než bydlet na místech, jako je Kuncovka. Obecních bytů je málo a zákon o sociálním bydlení, který by těmto lidem dával naději, byl odložen na neurčito.

Téma „podnikatelů s chudobou“, kteří nechávají lidi bydlet v nevyhovujících podmínkách za přemrštěné částky, přesahující tržní nájemné, se v Česku rozebírá už několik let. Tito obchodníci vědí, že jejich nájemníci většinou nemají kam jinam jít. Svého postavení zneužívají vystavováním krátkodobých nájemních smluv, kterými je udržují v neustálé nejistotě. Lidé často nemají dostatečné právní a občanské znalosti a ze strachu o poslední střechu nad hlavou podepíšou pronajímatelům cokoliv. Podle Roberta Hrdiny si však jeho nájemníci za svoji situaci mohou sami. „Ti lidé jsou nepřizpůsobiví, já tedy za ně budu dál platit nájem a energie a budu je živit, dokud je nebude živit někdo jiný.“

Jak rozseknout bludný kruh

Aktivisté i odborníci se shodují na tom, že je třeba změnit celý systém bytové politiky a podobným případům především předcházet. Tak jako na Kuncovce se podobné případy řeší většinou, až když dojde ke krizi. O špatných podmínkách v tomto domě se vědělo dlouho, nikdo je ale efektivně neřešil. Město nyní situaci sleduje a do domu pravidelně posílá sociální pracovníky. „Co se bude ve střednědobém horizontu dít dál, se uvidí. Jedna z variant je, že by město dům koupilo,“ dodává Freund.

Děti z bytového domu v ulici Markéty Kuncové v Brně

Podobných domů a ubytoven je ale celá řada a není v silách obcí všechny domy odkoupit a ohroženým lidem pomoct. Podle Freunda je jen v Brně velkých ubytoven pět a podobných domů jako na ulici Markéty Kuncové asi 80. Dokud nebude dostatek dostupného sociálního bydlení, můžou se podobné situace opakovat ještě mnohokrát. Miriam za iniciativu dodává: „Teď se aspoň snažíme změnit sociální práci, aby šla skutečně ke kořenům problémů a nehasila věci až ex post. A hlavně chceme, aby byl slyšet hlas lidí na okraji.“

autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.