Odpovídá život generace Y tomu, co o ní tvrdí sociologické průzkumy? V něčem ano

Pozvali jsme do studia tři zástupce téhle generace, kteří se narodili koncem 80. nebo počátkem 90. let, abychom zjistili, jestli se aspoň s některými závěry výzkumů skutečně ztotožňují. „Tvrzení, že většinu informací získává generace Y z internetu, na mě sedí. Kromě toho, že na internetu trávím několik hodin denně kvůli práci, tak je pro mě i zdrojem informací a inspirace pro můj volný čas. Třeba o většině kulturních a hudebních akcí se dozvídám z Facebooku. Když jsme měli třídní sraz, tak ti dva lidé, kteří sociální sítě nepoužívají, se o něm dozvěděli jako úplně poslední. A to právě proto, že na sociálních sítích nejsou a k té informaci se nedostali včas,“ říká Tereza Rajská, která pracuje v Česko-izraelské obchodní komoře.

„S tím, že moje práce mě musí naplňovat a bavit – ne jenom živit, bych souhlasil. Už během studia na vysoké škole jsem věděl, že nechci pracovat v nějaké anonymní korporaci, ale že chci dělat něco, co mi dává smysl. Když už mám někde trávit v průměru osm hodin denně, tak chci, aby mě to naplňovalo,“ vysvětluje projektový manažer Richard Nevšímal.

Další rys generace Y, kterým je menší zájem o vlastní automobil, než jaký o tento statusový symbol měly předchozí generace, potvrdil v rozhovoru architekt Libor Kodl. Zatím nemá ani řidičský průkaz a nepojízdného auta po dědečkovi by se rád zbavil. Všichni tři hosté se navíc shodli na tom, že pokud dnes žijete ve městě, tak vlastně auto ani moc nepotřebujete.
Poslechněte si celý rozhovor o tom, jak se žije generaci Y.