Paralelní Polis: Anarchokapitalismus podle Ztohoven v praxi

8. říjen 2014

Hacker spaces jsou místa, kde se scházejí techničtí nadšenci, aby realizovali své vynálezy a brousili svoje tech-dovednosti. Hacker space založila také skupina Ztohoven jako součást svého nového projektu Paralelní Polis.

Nacházíme se v kuchyňce třetího patra prostorného domu v Dělnické ulici v pražských Holešovicích, který jeho skupina už pár měsíců obývá a připravuje na otevření veřejnosti. Právě ve třetím patře se budou scházet hackeři. Fungování odstartuje konference konající se 10. až 12. října. „Pozvali jsme docela zvučná jména z oblasti ekonomie hackingu, technologií nebo tzv. společenského hackingu. Mezi ty nejzajímavější domácí patří Marek Palatinus aka Slush, který je na světové bitcoinové scéně velice známým inovátorem a vývojářem. Potom je to například pan profesor Šíma, což je ekonom a politolog, který se zabývá otázkou toho, nakolik potřebujeme stát v našem životě,“ říká mluvčí Ztohoven používající pseudonym Petr Žílka.

„Hodně pikantní je Igor Cibula, což byl člen vyšetřovacího týmu bezpečnostních služeb na Slovensku v době, kdy se děly dnes nejkontroverznější kauzy kolem Mečiara. Bude tady Pavol Lupták, což je člen Ztohoven, hacker a obrovský entuziasta v oblasti kryptoanarchie a cyber security. Dále Richard Ďurana, slovenský ekonom, který se zaobírá otázkou duševního vlastnictví a tím, nakolik jsou patenty brzdou, nebo hnacím motorem vývoje.“ Žilka se těší na doprovodný program – například kryptoparty. „Každý může přinést mobil, iPad nebo počítač a my mu pomůžeme ho zabezpečit, nastavit šifrovanou komunikaci, stáhnout si bitcoinovou peněženku a vůbec začít používat ty správné nástroje, aby mohl začít fungovat jako správný kryptoanarchista.“ V přízemí se návštěvníci Paralelní Polis mohou občerstvit v bitcoinové kavárně. Jako majitelka litecoinů mám ale smůlu, na ně zařízení zatím nemají.

03223751.jpeg

Hacker spaces jsou historicky DIY komunity sdílející prostor a vybavení, fungující hlavně na členských příspěvcích, případně internetových donátorech. Ztohoven se rozhodla k získání financí přistoupit proaktivně a založila Board of Directors pro maximálně 15 členů, kteří mohou projekt podporovat na měsíční bázi do stropu 15 000 Kč. Náplň a konkrétní projekty hacker spacu organizátoři prozrazovat nechtějí.

„Úspěšnost oslovování do Boardu máme takřka stoprocentní, jejich zájem o disruptivní nástroje je velký. Nedivím se jim, že chtějí být součástí. Jsme ve stavu, že jsme těsně před uzavřením kvóty deseti členů, těch zbylých 5 budeme pečlivě vybírat, aby tam byly zastoupené různé společenské a kulturní obory,“ říká vůdčí osobnost Ztohoven Roman Týc.

Jména, která zatím uveřejnili, patří známým osobnostem českého byznysu. Jedná se například o Karla Janečka, Václava Dejčmara, ředitele pro development Sekyra Group Leoše Andrleho nebo Jana Bartu, který přímo na internetu podniká, ale také člena představenstva J&T Banky Štěpána Ašera. „Vzal jsem si to na triko,“ vypráví Týc, který jako samozvaný anarchokapitalista odmítá peníze od státu. Požádal spolumajitele své galerie, ať mu pomůže donátory najít. „Není to tak, že někomu napřímo zavolám. Je to o doporučeních. Ti lidé jsou pro nás důležití jako osobnosti, ne jako peněženky nebo firmy. Projevují spoluúčast a zodpovědnost vůči prostoru, kterého jsou součástí. Naším cílem je mezioborovost. Samozřejmě s každým člověkem jsem se setkal, rešeršoval si ho. Skupina na mě vyvíjela velký tlak. Třeba Karel Janeček – jinak velmi vytížený člověk – si na mě udělal hodinu čas,“ dodává Týc s tím, že Board of Directors říkají „virtuální patro Paralelní Polis“. Jedním z důvodů jeho vytvoření byl nájem v holešovické budově, kterou si pronajali. Na crowdfunding neměli čas ani know-how a chtěli se vyvarovat oslovení jednoho investora. „Byli bychom až přespříliš závislí na jeho libovůli. Kdyby se z nějakého důvodu rozhodl s námi nespolupracovat, tak by ohrozil fungování celého projektu. Také jsme nechtěli nést odpovědnost za jeho podnikání,“ vysvětluje.

03223750.jpeg

„Dohodli jsme se, že Radě nesvěříme žádné exekutivní pravomoci. Jejich hlas je poradní a ten je pro nás také nejdůležitější,“ doplňuje mluvčí Petr Žílka. „Teď plánujeme první setkání Boardu, na kterém se s nimi chceme poradit o jejich zkušenostech. Do budoucna, až se rozběhnou dílčí složky projektu, které budou moci zabezpečit provoz, tak by veškeré peníze od donátorů šly do speciálního fondu, který by podporoval projekty, které na půdě hacker spacu budou vznikat. Bylo by fajn, kdyby Board rozhodoval o tom, jaký projekt podpoří, protože ti lidé mají úplně jiný cit pro to, jaký projekt má budoucnost nebo životaschopnost. Je to ale hudba budoucnosti.“

Právě tomuto kroku ale příliš nerozumí TomSuch ze staršího českého hacker spacu Brmlab, sídlícího shodou okolností také v pražských Holešovicích. Do Paralelní Polis se už byli na pozvání podívat. „Členové Brmlabu se shodují na tom, že jakákoliv aktivita, která má za cíl sdružovat lidi v rámci podpory jejich vnitřního a mentálního rozvoje kreativity, je dobrá. Hodně členů ale přemýšlí nad tím, do jaké míry Paralelní Polis je vůbec hacker space. Můj osobní názor je, že většina hacker spaců vyroste z potřeby prostoru lidí, který chtějí něco vytvořit, a ne na bázi toho, že se sejde parta, která neví, co dělat, a tak si založí hacker space, pak na něj seženou peníze a členy si budou shánět na inzerát.“ Brmlab existuje čtyři roky a má okolo padesáti členů, kteří platí poplatky. Stejně tomu bude i v Paralelní Polis. Než Brmlab našel současné prostory v Bubenské ulici, tak probíhala setkání po hospodách.

Na otázku, jestli Paralelní Polis není jen další mystifikací Ztohoven, odpovídá Žílka lakonicky, ať se necháme překvapit.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka