Potravinová banka Liberec už druhým rokem pomáhá
Každý Čech ročně vyplýtvá přibližně 200kg jídla. Na tento negativní trend u nás upozorňuje několik potravinových bank, které jídlo – jinak odsouzené k vyhození – redistribuují potřebným. Potravinová banka už druhým rokem pomáhá i v Liberci.
Stojíme u rampy v technickém zázemí jednoho z libereckých potravinových řetězců a se zakladatelem Potravinové banky Liberec Jiřím Cermanem sledujeme průběh nakládání.
„Jednou jsem takhle seděl v Německu a v časopise Stern jsem četl o potravinových bankách. A tak jsem si říkal, že to je přesně to, co bych chtěl dělat,“ říká Jiří Cerman, civilním povoláním grafik, který svůj nápad začal realizovat v roce 2011, od fungování nicméně banku dělily ještě dva roky náročných příprav. První potravinové banky vznikaly v Americe v 70. letech, dnes jich po Evropě najdeme přibližně 250, jejich cíl je jasný, upozornit na plýtvání jídlem.
První česká potravinová banka vznikla v roce 2009 v Praze, následovala Ostrava a Ústí nad Labem. Koncem loňského roku přibyly potravinové banky na Vysočině a v Plzni. Ta liberecká aktuálně odebírá potraviny od dvou řetězců, další jsou v jednání. „Odsud bereme pondělí, středy, pátky. Bereme nejen trvanlivé potraviny, ale i čerstvé, jsou to i mléčné výrobky, uzeniny, někdy i ovoce a zelenina. Co se týká trvanlivých potravin, jsou po datu spotřeby, ty čerstvé jsou ten den ‚spotřebujte do‘, nebo den dva před. Je potřeba rozlišovat dobu expirace ‚spotřebujte do‘ a ‚minimální trvanlivost‘.“
Potravinová banka Liberec má aktuálně 7–8 odběratelů, další tři se momentálně k projektu připojují. Dohromady se banka v Liberci stará asi o 350 lidí, zpravidla z různých charitativních organizací, jejich počet ale stále narůstá. A jak obtížné bylo získat pro spolupráci obchodní řetězce? „Jednoduché to nebylo. Obrovský problém je, že kdokoli cokoli daruje, platí DPH. V evropských státech toto většinou nefunguje, my se teď snažíme to u nás změnit,“ vykresluje nelehkou situaci Jiří Cerman.
Snadné začátky Potravinové banky Liberec rozhodně nebyly. S nejtěžší výzvou – sehnat prostory pro sklady – bance výrazně pomohlo město nájmem za symbolickou cenu. Roční chod potravinové banky dnes stojí asi 400 000 korun a z velké části je závislý na finančních darech. Jen za letošní rok čtyřčlenný kolektiv Potravinové banky Liberec rozdistribuoval potraviny za 300 000 korun. Rozšiřovat povědomí o existenci potravinových bank a jejich poslání přitom podle Jiřího Cermana výrazně pomáhají i jednorázové akce. „Obrovsky nám loni pomohla národní potravinová sbírka. Když obchodní řetězce viděly, jak to funguje. Není to hlavní činnost banky, prioritou je ušetřit potraviny, které by se jinak vyhazovaly. Ale i dárci jsou hodně důležití, vybrali jsme 56 tun potravin za jeden den sbírky, to bylo číslo, které nás hodně překvapilo.“
Cílem kolektivu kolem Jiřího Cermana je nejen spolupráce s větším okruhem potravinových řetězců, ale také zisk potravin od prvovýrobců. Vize Jiřího Cermana tím ale rozhodně nekončí. „Jedna z vizí je rozšířit povědomí o potravinových bankách ve školách. Děti to budou prezentovat doma, máme pak i zájem pořádat sbírky ve školách, protože i doma se potravinami nešetří.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
