Praha má nový kampus. Má být otevřeným místem pro všechny, které oživí prostor centra

18. duben 2017

Veřejný prostor by měl patřit všem. Shodli se na tom účastníci workshopu, který proběhl na festivalu Týden diverzity. Komplex opuštěných budov v centru Prahy se proměnil na kulturní a vědecké centrum, na programu festivalu, který končí zítra, jsou desítky přednášek a diskuzí, ale i výstavy, koncerty nebo komentované procházky. Domy by měly zůstat otevřené i po skončení festivalu, promění se na nový kampus Filozofické fakulty UK. Měl by sloužit nejen akademické obci, ale i veřejnosti. Má šanci oživit gentrifikovanou Prahu 1?

Komplex opuštěných historických budov si Univerzita Karlova půjčila od magistrátu na půl roku, pokud bude multifunkční prostor dobře fungovat, ponechá si ho univerzita i nadále. V kampusu by kromě výuky mělo být místo i pro koncerty, filmové projekce a výstavy, nechybí ani dětský koutek. Univerzita chce, aby jej nevyužívali jen studenti a vyučující, ale také umělci, akademici a běžní obyvatelé města. Proděkan Jan Bičovský pro Český rozhlas uvedl, že univerzita nějakou dobu hledala svůj potenciál k oživení města. „Mohou se tu scházet studenti z oborů, které se zabývají kulturou nebo historií, a inspirovat lidi ke vzdělávání – lidi, kteří píší, malují, vytvářejí filmy, divadlo a hledají inspiraci, která, co si budeme namlouvat, často chybí.“

Právě v Praze 1 je takových otevřených prostor nedostatek. V prvním pražském obvodu bydlí pouze necelých 30 000 obyvatel a naprostá většina nemovitostí zde slouží komerčním účelům, jsou tu kancelářské prostory, hotely nebo předražené obchody pro turisty. Běžné služby zde naopak chybí. Praha 1 je tak typickou ukázkou toho, jak probíhá takzvaná gentrifikace. Původní obyvatelé museli ustoupit turistům, pro majitele nemovitostí jsou hotely a drahé obchody výnosnější než bytové domy. Podobnou atrakcí pro turisty se stala centra většiny evropských velkoměst.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy otevřela multifunkční kampus v Hybernské ulicii, knihkupectví

Dokonce ani prostory, které se tváří jako veřejné, tak úplně veřejné nejsou. Často se jedná spíše o místa polosoukromá. Jednou ze základních vlastností veřejného prostoru je totiž inkluzivita. To znamená, že by z něj neměl být pokud možno nikdo vylučován, naopak by měl patřit a sloužit co nejširším vrstvám obyvatel. Skutečně veřejným prostorem tak nejsou například obchodní domy nebo „veřejné“ parky, odkud jsou vykazováni lidé bez domova a další nepohodlní občané. A nejsou jím ani místa, která bývají, nejčastěji v noci, uzavírána veřejnosti zcela, například pasáže nebo parky.

Co je a není veřejný prostor a jak ho vytvořit nebo oživit, bylo také téma jednoho z workshopů na festivalu Týden diverzity, který provoz kampusu zahájil. Studenti a absolventi architektury, urbanismu nebo sociologie diskutovali během workshopu nejen o teoretických otázkách, ale i konkrétních případech, například o akci Zažít město jinak nebo o odstranění stánků na holešovickém nádraží. V rámci kultivace veřejných prostor tam byly odstraněny obchody s levným textilem a občerstvením. Všichni přítomní se shodli na tom, že gentrifikace a komercionalizace veřejných míst jsou negativní jevy. Konkrétní příklady ale ukázaly, že v praxi může být zachování inkluzivního charakteru místa velký problém. „Je dobrý nápad, aby ošklivé pekařství a kebabárnu nahradil vzhledný umělecký pop-up?“ řešilo se například během debat. Ani budoucí architekti a urbanisté se úplně neshodli.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy otevřela multifunkční kampus v Hybernské ulici, galeriei

Oživování veřejného prostoru a pokusy zahrnout veřejnost do procesu je dnes trendy. Často se ale i dobře míněné projekty nepovedou, protože jejich iniciátoři zapomínají právě na otevřenost a přístupnost veřejného prostoru. V obyčejném pekařství si může nakoupit každý, kavárna s prvotřídním designem už z finančních i symbolických důvodů část obyvatel vylučuje. Může se tak stát, že místa původně zamýšlená jako komunitní někoho naopak vylučují a mohou nakonec samy přispívat ke gentrifikaci oblasti. Nově vybudovaný kampus se snaží takovým místem nebýt, těžko ale odhadovat, koho se do nepříjemného centra Prahy podaří přilákat.

autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.