„Právo být zapomenut“ a rovnoprávnost v kyberprostoru

Podle Evropského soudního dvora musí Google vyhovět požadavkům uživatelů, kteří chtějí opravit odkazy ve výsledcích vyhledávání obsahující irelevantní informace (obzvlášť když nejsou osoby činné ve veřejném prostoru). Mít kontrolu nad soukromými údaji uživatelů je právo, jež podle zákona Evropské unie náleží pouze jednotlivcům. Rozhodnutí vychází ze čtyři roky starého španělského případu – Mario Costeja González podal stížnost, že Google vyhledávač při zadání jeho jména zařadil mezi linky i 16 let staré oznámení otisknuté v tamním deníku, že jeho dům je v dražbě kvůli neplacení daní. Odkaz k dluhu, který byl tou dobou dávno splacený, podle zdůvodnění stížnosti ohrožoval jeho soukromí.

Podle nejnovějšího rozhodnutí Evropského soudního dvora mají občané právo dožadovat se, aby operátor vymazal zastaralou osobní informaci z výsledku vyhledávání, i když byla publikována legálně. Byl to důležitý test takzvaného „práva být zapomenut“, pilíře nových nařízení týkajících se ochrany dat, vydaných Evropskou komisí v roce 2012. Vedení Googlu odpovědělo, že systematicky nekontroluje osobní údaje uživatelů, ale jenom poskytuje odkazy k informacím, které jsou na internetu k dispozici zdarma. Už dříve podle BBC označili vynucování mazání dat jako cenzuru.

Autoři oslavného manifestu Webu 2.0 – Wikinomics – Don Tapscott a Anthony Williams ve svém textu psali, že společnosti jako Google chtějí kultivovat a rozšiřovat síť jako prostředí pro interakci mezi zákazníky: „Vztahy jsou nakonec jediná věc, kterou nelze komodifikovat.“ Novomediální teoretici José van Dijck a David Nieborg ve své kritické práci Wikinomics and its Discontents: A Critical Analysis of Web 2.0 Business Manifestos ale namítají, že kapitalizace vztahů a chování je přesně to, co dělají. Což vysvětlují personalizované reklamy Googlu, které se tvarují podle vašich osobních dat.

Soukromí na internetu|foto: Stock Exchange

Otevřený dopis hudebně-vzdělávací organizace The Future of Music Coalition a neziskovky Free Press vyzval tento týden předsedu americké Federální komunikační komise Toma Wheelera, aby byla zachována zásada „net neutrality“ – poskytovatelé služeb i vlády by měli se všemi daty zacházet stejně, neměli by diskriminovat nebo zpoplatňovat uživatele různě. Wheeler totiž nedávno představil pravidla, která by nahrávala telekomunikačním společnostem jako AT&T nebo Verizon nad nezávislými umělci – mohly by účtovat webovým firmám poplatek za dokonalejší přenos obsahu. Dopis podepsali hudebníci jako Michael Stipe, Ian MacKaye za Fugazi, Roger Waters, Eddie Vedder nebo písničkářka tUnE-yArDs. Společně s nimi varovalo více než sto technologických společností včetně Googlu a Facebooku, že Wheelerův návrh představuje vážnou hrozbu pro internet.

Informace jsou dnes nejcennější komoditou, a proto otázky o soukromí a rovnoprávnosti uživatelů v kyberprostoru nebo autorství a pirátství jsou jedny z nejpodstatnějších témat současnosti.

Čtěte také